Okurková sezóna přichází: Víme, jak vyzrát na obávané škůdce a choroby okurek

Zahrádkáři vědí, že okurky jsou poměrně citlivé rostliny, které snadno podléhají chorobám i nenasytným škůdcům. Největším nebezpečím pro ně je vlhko v kombinaci s kolísáním teplot. V takovém počasí se totiž skvěle daří plísním. Plíseň okurková tvoří na horní straně listů světle zelené až žluté hranaté skvrny ohraničené žilnatinou. Na spodní straně se pak objevuje tmavý povlak. Listy postupně hnědnou, usychají a může kvůli tomu zahynout celá rostlina. Pokud tedy zpozorujete první příznaky, aplikujte na okurky speciální postřik proti plísni, k dostání jsou i šetrné bio přípravky na bázi mědi či bylinných výtažků. Lepší je však prevence. Základem je zalévání pouze ke kořenům a ne na listy. Skvěle funguje i pěstování na síti, kdy nemají listy ani mladé plody vůbec kontakt se zemí. Podobné plísni je pak padlí tykvovitých. S ním se však setkáte zejména na okurkách pěstovaných ve skleníku. Na listech a stoncích se tvoří typický bílý až šedivý moučnatý povlak. Na rozdíl od plísně okurkové se padlí šíří hlavně za suchého a teplého počasí s vysokou vzdušnou vlhkostí. Pokud jste padlí na listech objevily, ihned je z rostliny odstraňte a použijte sirnatý postřik nebo ekologické postřiky s obsahem řepkového oleje a jedlé sody.

Mohlo by se vám líbit

Recept na poctivý okurkový salát: Rychlá příprava, minimum kalorií, maximum zdravého osvěžení

Malí, ale nebezpeční

Na okurkách si také rádi smlsnou nezvaní návštěvníci. Od mini roztočů až po obávané slimáky. Drbnou svilušku chmelovou sotva uvidíte pouhým okem, jak je malá, přesto tito mikroskopičtí škůdci dokážou zdecimovat celou úrodu. Svilušky najdete na spodní straně listů, kde sají šťávu. Listy žloutnou, objevují se na nich jemné tečky a nakonec zasychají. Typickým znakem, který prozradí, s kým máte tu čest, je jemná pavučinka na rubu listů. Milují sucho a teplo, tudíž proti nim pomáhá rosení. Avšak s mírou kvůli výše zmíněnému riziku plísní. Spolehlivě se svilušek zbavíte pomocí dravého roztoče Phytoseiulus persimilis. Okurkám se však nevyhýbají ani mšice. Jsou větší než svilušky, a tak kolonie zeleného, černého nebo žlutého hmyzu na mladých výhonech a spodní straně listů nepřehlédnete. Napadená rostlina přestává růst, listy jsou zkroucené a navíc mšice mohou přenášet nebezpečné virové choroby, které vaši úrodu „dorazí“.

První okurky sklízejte ještě malé, protože tím podpoříte další úrodu

Nájezdy slimáků

Po deštivém počasí jsou pro okurky vedle plísní největší hrozbou slimáci, kteří vlhko milují. Mladou rostlinu dokážou zlikvidovat za jedinou noc. Jejich nájezd na váš okurkový záhon poznáte snadno - ožrané listy, stonky i samotné plody, typicky lesklé stopy od slizu. Na tyto odolné zahrádkáři nenáviděné škůdce má každý svou spolehlivou metodu. Můžete zkusit ekologické granule na bázi fosforečnanu železitého, které nejsou jedovaté pro domácí mazlíčky nebo některou z babských rad. Někdo nedá dopustit na pivní pasti, jiný na obsypávání záhonů popelem, kávovou sedlinou či vaječnými skořápkami...

Mohlo by se vám líbit

Jak nalákat na zahradu ty největší bojovníky proti slimákům? Kachny, ropuchy, střevlíci i paraziti vás jich zbaví jednou provždy

Pozor na teplotní šok

Pokud už vám na rostlinách rostou malé okurčičky, sklízejte! Čím dříve je utrhnete, tím víc síly rostlina vloží do nasazování dalších květů a plodů. Jakmile necháte na rostlině pár přezrálých obrů, rostlina si řekne, že má splněno, a přestane plodit. A nezapomeňte, že jde o rostliny hladové a žíznivé. Takže je musíte pravidelně přihnojovat a dostatečně zalévat ke kořenům. Okurky tvoří z devadesáti pěti procent voda. Pokud budou mít sucho, plody budou deformované (zkroucené), duté nebo začnou hořknout. Zalévejte je nejlépe vlažnou odstátou vodou. Když totiž na rozpálenou rostlinu z letního sluníčka nalijete ledovou vodu přímo ze studně nebo z kohoutku, zažije teplotní šok. A ten okamžitě spustí tvorbu hořkých látek a budete mít plody hořké. Na rozdíl od cuket a dalších tykvovitých rostlin však bývá hořká jen u stopky. Stačí odkrojit špičku a můžete ji sníst, není nebezpečná.

Zdroj: autorský text, Sazenice Online, Český zahrádkářský svaz, iReceptar.cz