DENÍK BERLÍŇANKY: Náš berlínský lehký lockdown

Tak už i v Německu přituhuje ohledně koronaviru, což se dalo čekat. Zjistila jsem to spolehlivě už několik dní předtím, než vystoupila se svým projevem a novými opatřeními kancléřka Angela Merkelová. V našem supermarketu byl totiž vyprodaný toaletní papír! A tento produkt je opět takzvaně na příděl: při jednom nákupu si můžete koupit jako rodina pouze jedno balení. Úplně se mi vybavila situace z jara, kdy Němci čekající krizi vykoupili široko daleko balení toaleťáku a když do supermarketu přivezli jeho nové zásoby, stáli jsme spořádaně a nedočkavě s dalšími zákazníky frontu u palet, aby se na nás dostalo. Bylo to tehdy absolutní sci-fi a musela jsem se duchu smát. Nevěřila jsem, že tohle někdy zažiju! Bylo to taky terčem mnoha vtipů. Je zajímavé, jak lze na takových fenoménech sledovat rozdíly mezi národy: Češi skupovali těstoviny, Francouzi zas ve velkém zásoby vína a praktičtí Němci toaletní papíry!

Když jsem tedy viděla v našem obchodě opět prázdné regály s tímto zbožím, věděla jsem, že je zase zle. A skutečně, kancléřka Merkelová vyhlásila krátce poté svůj plán na takzvaný slowdown, lehký lockdown. Od pondělí 2. listopadu se zavřou hotely, gastronomická zařízení, omezí se setkávání lidí, zruší se kulturní akce, trhy a podobně. Lidi mají důrazně omezit kontakty. Zakazuje se taky prodej alkoholu od 11 večer do 6 ráno. Zajímavé je, že se zavírají masérské a kosmetické salony, ale kadeřnictví mohou mít otevřeno a mají výjimku! Německou praktičnost v tomto směru oceňuju.

Mohlo by se vám líbit

DENÍK BERLÍŇANKY: Za zavřenými hranicemi podruhé…

Dětem odpadnou sice kroužky a sport, zato školy a školky fungují nadále většinou normálně. Kancléřka Merkelová považuje školství a vzdělávání dětí za prioritu, jak už jsem psala. Všechny školy v Berlíně se teď řídí semaforem podle toho, v jak rizikové oblasti se nachází. A podle toho taky přijímají další opatření, případně se individuálně zavírají. Do on-line světa se přesouvají další a další aktivity: moje kurzy němčiny, dcery hodiny baletu, moje jóga. Dlouho jsem se on-line hodinám pro sebe bránila, mám totiž pocit, že už tak pořád zírám do počítače. Ale asi je na čase se s tím smířit.

Listopad je pro mě obecně v roce nejhorší měsíc, nemám ho ráda. Nemám ráda to počasí a zimu (zvlášť tady v Berlíně!). A nesnáším tmu, vichr, hnijící listí pod nohama, stejně jako pocit dalšího končícího roku. Je to už tak samo o sobě depresivní období. Lockdown v listopadu, nemožnost se scházet s přáteli a chodit mezi lidi, je opravdu odpudivá kombinace. Ale o tom asi nemusím českým čtenářům psát. Naše opatření lehkého lockdownu jsou totiž pořád mnohem mírnější, než ta česká. Stejně jako mnoho čechů se i my tady uchylujeme víc do přírody, což mi dělá radost. V okolí Berlína jsou nádherné lesy. A krásný pohled je i na listí zbarvené v naší čtvrti tak, že ladí s fasádami domů, to je krásný pohled.

Němci jsou navíc vesměs obecně disciplinovaní. „Musíme to vydržet, abychom mohli slavit Vánoce. Lepší teď než v prosinci,“ říkal mi dnes kavárník z naší ulice, se kterým každé ráno prohodím pár slov. Cílem opatření je zastavit částečně život, abychom se mohli na Vánoce rozjet za rodinami. V Berlíně žije mnoho mezinárodních rodin a většina z nich je kvůli koroně odříznutá od příbuzných. Stejně jako my.

Náš lehký lockdown trvá do konce listopadu, podle předchozích zkušeností už ale neplánuju a počítám se vším.

Mohlo by se vám líbit

DENÍK BERLÍŇANKY: Jak skloubit výuku v české a zahraniční škole?