Nejdřív přišla únava, bušilo jí srdce. Myslela si, že je jen přepracovaná. Byla to ale rakovina štítné žlázy

Štítná žláza patří k nejdůležitějším hormonálním orgánům v těle. „Sedí“ na krku pod hrtanem, váží jen pár gramů, ale řídí celé tempo organismu skoro jako centrální dispečer. Ovlivňuje metabolismus, srdeční tep, tělesnou teplotu, spánek, psychiku i hladinu energie. Když funguje správně, lidé o ní vůbec neví. Jakmile se ale rozhodí, dokáže převrátit život doslova naruby.

Poruchy štítné žlázy jsou poměrně časté. Někoho trápí zpomalený metabolismus a vyčerpání, jiného naopak bušení srdce, nervozita a hubnutí (nebo naopak přibírání). A pak jsou tu nádory štítné žlázy, kterých v posledních letech přibývá. I na to upozorňuje Týden štítné žlázy, který se koná každý rok na konci května.

Mohlo by se vám líbit

Rakovina konečníku už se týká i třicátníků a čtyřicátníků. Lékaři řeší znepokojivý trend

Od únavy k diagnóze rakoviny

Lucii bylo dvaačtyřicet a dlouho žila v přesvědčení, že její tělo prostě reaguje na životní tempo. Práce, děti, minimum spánku, neustálý stres. Když začala hubnout, ačkoli o to nestála, měla pocit, že by za to byly její kamarádky rády, ale ona nadšená nebyla. Když se přidalo bušení srdce a problémy se spánkem, přisuzovala je kávě a vyčerpání. Zpětně si pak taky uvědomila, že se jí hůře polykalo. Pak přišla obyčejná preventivní prohlídka. „Doktorka mi prohmatávala krk a řekla mi, že se jí něco nezdá, že to vypadá na nějaký problém se štítnou žlázou. Poslala mě na sono,“ vzpomíná Lucie na dobu před pěti lety. Na sonografii jí jiná lékařka oznámila, že na štítné žláze je asi pěticentimetrový nádor. Biopsie ukázala, že jde o rakovinu. Pak to šlo rychle. Odstranění štítné žlázy, následně léčba radiojódem, která ničí zbytky buněk štítné žlázy. Dnes je Lucie v pořádku, do konce života ale musí užívat hormonální léky, které nahrazují funkci štítné žlázy.

Ženy jsou ohroženější

Onemocnění štítné žlázy postihuje výrazně častěji ženy než muže. Některé studie uvádějí až osmkrát vyšší riziko. Důvodem bývá kombinace hormonálních změn, genetiky i autoimunitních procesů. Kritickým obdobím bývá těhotenství, období po porodu nebo menopauza. Zkrátka chvíle, kdy tělo přepíná hormonální rychlost a štítná žláza nestíhá držet tempo. K tomu přidejte chronický stres, kdy chtějí ženy fungovat naplno v práci, doma, ideálně ještě zdravě jíst, cvičit. Nezřídka se pak příznaky štítné žlázy schovají pod nálepku „jen jsem unavená“. Proto pak bývá diagnóza pro mnoho pacientek paradoxně úlevou.

Mohlo by se vám líbit

To máš po mámě. Co všechno dcery dědí po matkách, pokud jde o zdraví? PMS, migrény i vysoký krevní tlak

Co štítnou žlázu trápí nejčastěji

A nejde samozřejmě „jen“ o rakovinu. Mnohem častější jsou poruchy její funkce, tedy situace, kdy štítná žláza produkuje hormonů buď málo (hypotyreóza), nebo naopak příliš (hypertyreóza). Velmi rozšířená je snížená funkce štítné žlázy. Organismus při ní funguje zpomaleněji a člověk bývá unavený, zimomřivý, přibírá na váze, hůř se soustředí a často má pocit, že mu „dochází baterky“. Typické je i padání vlasů nebo zhoršení kvality pleti. Nejčastější příčinou bývá autoimunitní onemocnění známé jako Hashimotova tyreoiditida.

Opačným problémem je hypertyreóza, kdy štítná žláza pracuje až příliš aktivně. Tělo je pak doslova v režimu zrychlení. Objevuje se bušení srdce, nervozita, pocení, nespavost nebo hubnutí navzdory normálnímu jídlu. Někteří lidé popisují pocit, jako by jejich tělo „jelo na příliš vysoké otáčky“. Poměrně běžné jsou také uzly na štítné žláze. Většina z nich je nezhoubná a lidé o nich často ani nevědí, protože nezpůsobují žádné potíže. Právě proto se často objeví náhodou při ultrazvuku nebo preventivní prohlídce.

Prevence jako základ

Týden štítné žlázy upozorňuje hlavně na význam prevence. Základní vyšetření je jednoduché. Pohmat krku, krevní testy nebo ultrazvuk. Bohužel během běžné preventivní prohlídky se u nás krevní testy na štítnou žlázu celoplošně automaticky nedělají. Praktický lékař většinou štítnou žlázu zkontroluje pohmatem na krku a na krevní testy pošle hlavně tehdy, pokud jsou nějaké příznaky, existuje rodinná zátěž nebo má lékař podezření, že něco není v pořádku.

Zdroj: Autorský text, labtests, Nzip, Thyroid.org, Česká endokrinologická společnost, Tydenstitnezlazy