Je to teprve pár dní, co Natasha Semenchenko se svým synem utekla z hlavního města Ukrajiny, kde museli nechat zbytek rodiny i domov. Autorka roztomilých miniatur se ale svých snů nevzdává a už se těší, až začne zase vyrábět.
„Pocházím z Ukrajiny, stejně jako moje celá rodina. Bydleli jsme na předměstí Kyjeva ve vesnici Sofievskaya Borshchagovka. Mám to tam moc ráda. Útulné domky, dostatek obchodů, kavárny, pošta, lékárna, z oken domů se díváte na nedaleký les. Zkrátka vše, co potřebujete k pohodlnému životu,“ vzpomíná se slzami v očích Natasha Semenchenko, která je v Praze teprve několik dní. „Musela jsem z Ukrajiny utéct, abych ochránila syna. Když jsme se v první den po vypuknutí války rozhodli odejít, měla jsem velké pochyby, jestli dělám správnou věc. Říkala jsem si, že je možná lepší zůstat doma a počkat, až to všechno přejde. Doufala jsem, že to bude za pár dní pryč. Do té doby jsem znala válečné konflikty jen z televizních zpráv a nikdy by mě nenapadlo, že taková situace může potkat i nás.“ Odchod z rodné země byl pro ni o to těžší, protože nemá v zahraničí žádnou rodinu ani přátele. Ve válkou sužované zemi zůstal její manžel, i příbuzní, kteří žijí ve městě Sumy, které také čelí nelítostnému bombardování.
„Přechod hranic a naše cesta nebyla díky sehrané práci dobrovolníků na hranicích příliš náročná. Těžká byla především psychicky. Málokdo si umí představit, jaké to je opouštět domov v takové situaci, dokud se do ní sám nedostane,“ vypráví Natasha, která si nemůže vynachválit práci dobrovolníků. „Dobrovolníci poskytují jakoukoli pomoc – jídlo zdarma, kompletní informace o jakémkoli problému, zajišťují dopravu a hledají bydlení. Můžete jim položit otázku v jakémkoli jazyce a dostanete odpověď. Pomohli nám sehnat bydlení i vše potřebné,“ vypráví už z bezpečí unavená autorka kouzelných miniatur, které kupují sběratelé z celého světa, nechávají si je vyrábět lidé jako vzpomínku na svého mazlíčka, nebo když chtějí jeho věrnou kopii, zamilovali si je i starší děti. „Dlouhou dobu jsem studovala různé techniky – pletení z příze, modelování z polymerové hmoty a mnoho dalších výtvarných technik. Materiály pro tvorbu hraček sháním po celém světě. K vytvoření miniaturní hračky je potřeba především dostatek trpělivosti, výdrž, mít odhad na správné proporce zvířátka a nutný je i dobrý zrak. A tajnou ingrediencí je má vlastní inspirace a sny, bez kterých se nedá nic vyrábět,“ prozrazuje Natasha, která své výrobky nabízí prostřednictvím sociálních sítí pod názvem @tutsiminiworld. „V budoucnu, jakmile získám zpět svůj život, se budu zdokonalovat a vytvářet ještě složitější hračky. Plánovala jsem také účast na specializovaných výstavách ručně vyráběných hraček, snad se to jednou podaří,“ uzavírá s nadějí.
