Není nic horšího než ve chvíli, kdy vám bublá hrnec na plotně, prohledávat kuchyňské skříňky nebo přeplněné zásuvky, abyste našli koření, které jídlu přidá tu potřebnou chuť. Naštěstí je spousta možností, jak koření uskladnit, aby bylo opravdu po ruce a přitom vydrželo co nejdéle chutné a voňavé.
Organizaci a kýžený přehled do vaší kuchyně přinesou různé stojany a poličky na koření. Nejprve je ale vhodné to, co si přinesete ze supermarketu v sáčku, přesypat do vhodných kořenek. Nejde jen o to, v čem, ale zásadní je též, kde koření skladujete. I když se nekazí v tom smyslu, že by vám nějak zdravotně ublížilo, postupem času ztrácí sílu a zvětrává, tudíž už vašemu jídlu žádnou chuť nedodá.
Čemu se vyhnout?
Aby vám koření vydrželo co nejdéle čerstvé, měli byste ho chránit. Nevhodná jsou místa, kde je příliš teplo, neboť to urychluje odpařování esenciálních olejů. Sluneční světlo zase způsobuje blednutí barvy a ztrátu chuti. Ještě horší je vlhkost, která dělá v koření hrudky, podporuje vznik plísní a rychle ho znehodnocuje. Dobré není, ani když je ke koření přístup vzduchu. Pak totiž žádoucí aromatické látky v něm obsažené oxidují a navíc jej vzduch zbytečně moc vysušuje.
Ideální místo pro ukládání koření je tedy tmavá zásuvka nebo skříňka, kam nedopadá přímé světlo. Skříňka by měla být dostatečně daleko od sporáku, trouby, radiátoru nebo myčky nádobí, jednoduše od zdroje tepla. Pokud přesto chcete mít koření vystavené na polici nebo na otočném stojanu na lince, dbejte na pár zásad. Rozhodně kořenky neumisťujte nad sporák, i když by tak byly opravdu po ruce. Bývá tam totiž nejvíc tepla a páry z vaření. A ač skleněné kořenky vystavené slunci vypadají hezky, koření v nich rychle ztrácí barvu i chuť, proto je dávejte dál od okna a nenechávejte je na světle v čirých skleničkách. Že většina koření nepatří do lednice, jistě víte. Při jejím otevírání a zavírání totiž dochází ke kondenzaci vlhkosti, která, jak už jsme se zmínili, koření škodí. Ale existuje výjimka. Pro mletou papriku může být uchovávání v lednici naopak prospěšné. V chladu a temnu si totiž udrží sytě červenou barvu a čerstvost opravdu dlouho.
Plast raději nebrat
Zásadní roli hraje i to, v jaké kořence budete koření uchovávat. Rozhodně si dózičky nevybírejte jen podle toho, jak vám ladí do kuchyně. Nejlepší volbou jsou skleněné, které nepropouští vzduch ani vlhkost a nepřebírají pachy. Vhodné jsou zejména ty z tmavého či neprůhledného skla. Podobně jsou na tom i kořenky porcelánové, které světlo nepropouštějí vůbec. Drobnou nevýhodou je, že musejí být opravdu pečlivě popsané, protože na první pohled nevidíte, co se v nich skrývá. Nezapomeňte v obou případech na to, aby víčka měla kvalitní silikonové nebo korkové těsnění. Vhodný materiál na kořenky může být i plech, který dobře chrání před světlem a vzduchem, ale hůře se myje a udržuje. A nakonec nejhorší volba, kterou je plast. Může totiž po čase přebírat pachy a propouštět mikroskopické množství vzduchu.
Doba použitelnosti koření se však neliší jen podle toho, v čem ho uchováváte, ale i podle toho, v jaké formě. Celé koření (pepř, kmín, hřebíček, skořice) vydrží nejdéle, a to zhruba 2 až 4 roky. Esenciální oleje jsou totiž uzavřeny uvnitř plodů/semen. Mleté koření bude v dobré kondici 1 až 2 roky, neboť zvětrává rychleji. Podobně jsou na tom i sušené bylinky jako majoránka, bazalka či oregano. Nemusíte se však bát. Koření neprochází klasickou exspirací tak, že by vás otrávilo. Zda je ještě dobré, poznáte jednoduše – promněte trochu mezi prsty a přičichněte. Pokud nemá téměř žádnou vůni ani výraznou chuť, je čas ho v kořence nahradit.
