Kvíz: Jak fungoval Marshallův plán? Připomeňte si historický milník i jeho tragický vliv na osud Československa

Na začátku června si připomínáme jeden z nejvýznamnějších diplomatických a ekonomických milníků 20. století. Marshall na Harvardově univerzitě s projevem, který navždy změnil tvář poválečného světa. Představil v něm velkolepý program hospodářské pomoci zničené Evropě, dnes známý jako Marshallův plán. Tento krok nejenže nastartoval nevídaný ekonomický rozkvět západních demokracií, ale zároveň se stal jedním z prvních a zásadních dějství rodící se studené války. Pojďme se podívat, jak tento ambiciózní plán fungoval a jak tragicky zasáhl do osudu tehdejšího Československa.
Dva roky po skončení druhé světové války byla situace v Evropě kritická. Města ležela v troskách, infrastruktura byla paralyzována, miliony lidí trpěly podvýživou a průmysl prakticky neexistoval. V zimě na přelomu let 1946 a 1947 navíc kontinent zasáhly extrémní mrazy, které situaci ještě zhoršily. Spojené státy si uvědomovaly, že ekonomické zoufalství Evropanů vytváří ideální živnou půdu pro šíření komunismu. George C. Marshall proto přišel s vizí, že nejlepší obranou proti totalitě není vojenská síla, ale obnova prosperity, stability a víry v demokratickou budoucnost.
Miliardový injekční koktejl pro západní demokracie
Oficiálně se projekt jmenoval Program evropské obnovy (ERP) a během čtyř let svého fungování napumpoval do evropského hospodářství neuvěřitelných 13 miliard dolarů (což by dnes odpovídalo zhruba 150 miliardám). Pomoc neprobíhala formou finančních půjček v hotovosti, ale přímými dodávkami amerického zboží – od obilí, paliv a léků až po moderní průmyslové stroje, traktory a suroviny. Největší finanční injekci získala Velká Británie a Francie. Výsledky byly fascinující; průmyslová produkce v západní Evropě stoupla během pár let o desítky procent a odstartoval takzvaný poválečný hospodářský zázrak.
Československá naděje, kterou utnul Stalin
Marshallův plán byl původně nabídnut všem evropským státům bez rozdílu, včetně Sovětského svazu a jeho rodících se satelitů. V Československu vzbudila nabídka obrovské nadšení. Tehdejší koaliční vláda, a to včetně komunistických ministrů, v červenci 1947 účast na plánu jednomyslně schválila. Radost však trvala jen pár dní. Sovětský diktátor Josif Stalin si okamžitě předvolal československou delegaci do Moskvy a pod pohrůžkou zásadního narušení spojenectví donutil ministry rozhodnutí odvolat. Pokud si chcete vyzkoušet, jak dobře si pamatujete detaily z Marshallova plánu, vyzkoušejte si náš kvíz.
Nejčtenější články
Doporučujeme

Kvíz: Vyznáte se v evropských památkách? Zkuste je přiřadit do správných měst

Kvíz: Co všechno víte o Evropě? Otestujte své znalosti a zkuste získat plný počet bodů
Mohlo by se vám líbit

Jaké je tajemství barevně sladěného interiéru: Designéři spoléhají na pravidlo 60–30–10





