Na svatou Kateřinu musela kola zahálet a posledním zábavám roku vládly ženy

Kateřinu Alexandrijskou, narozenou v roce 289 v Egyptě, uctívá ve stejném období a stejnou měrou západní i východní církev. Svatá Kateřina je patronkou univerzit, knihoven, mladých dívek, studentstva a filozofů, nemocnic a všech řemesel, která mají co do činění s kolem. Legenda ji popisuje jako velmi moudrou, pracovitou a zbožnou dívku, která veřejně vyzývala ke křesťanské víře. Římský císař Maxentius proti ní postavil v řečnickém souboji svých padesát nejlepších mudrců. Ona je však dokázala všechny obrátit ke křesťanství. Císař své intelektuály nechal upálit na hranici a Kateřinu uvěznil (některé verze říkají, že až poté, co odmítla jeho žádost o ruku). Nechal ji hladovět a mučit, speciálně pro ni nechal sestrojit i nové mučidlo se čtyřmi koly a železnými hřeby. Nakonec byla roku 307 sťata mečem a její ostatky přenesli andělé (pravděpodobně basiliánští mniši) na horu Sinaj. Klášter svaté Kateřiny na Sinaji je zřejmě nejstarší křesťanskou památkou na světě.

Mohlo by se vám líbit

Aromatický hřebíček pomáhá od bolesti zubů: Poradíme, jak vyrobit domácí hřebíčkový olej

Kateřinské zábavy: výhradně v režii žen a dívek

V českých zemích byl propagátorem a podporovatelem kultu svaté Kateřiny Karel IV., který v den jejího svátku 25. listopadu 1332 zvítězil v bitvě u San Felice v severní Itálii a své vítězství přičítal ochraně této světice. Den svaté Kateřiny býval zároveň poslední příležitostí k bujarému veselí před obdobím adventu. Kateřinské zábavy obvykle trvaly až do rána 26. listopadu a od té chvíle nastal čas pokory, skromnosti a také předvánočního úklidu. Za nevhodné se pak považovala i návštěva šenku. Odtud rčení, že „Svatá Kateřina zavírá muzikanty do chléva“. Zábavy na svatou Kateřinu byly výhradně „pod taktovkou“ dívek a žen. Obstarávaly pití a jídlo, zvaly muže na pálenku a platily muzikantům. Odtud rčení „Žádné ranty, na svatou Kateřinu ženy platí muzikanty!“. Při tanci existovala pouze dámská volenka, s výjimkou půlnoci, kdy si partnerku k tanci mohli vybrat i muži. Kateřinské hody se na mnoha místech republiky pořádají dodnes. Podobné jsou tradice a oslavy svaté Kataríny na Slovensku. V moderní historii se (vatikánským dekretem v roce 2009) sv. Katarína Alexandrijská stala oficiální patronkou slovenských železničářů.

Mohlo by se vám líbit

Listopad na zahradě: Sázet můžeme stromky i růže, s chladnou půdou přichází čas česneku

Období dlouhých nocí a všemocný česnek

Na svatou Kateřinu se z úcty ke světici mučené speciálním nástrojem nesmělo pracovat s ničím, co mělo kolo, stály povozy, trakaře, kolovraty, a dokonce i mlýnská kola. Svátek svaté Kateřiny zahajoval období dlouhých nocí, kdy sílí čarodějná moc. Proti temným silám pomáhal kříž namalovaný česnekem nad dveře a česnek se v tomto období také mnohem více jedl. Ke dni svaté Kateřiny se vztahuje mnoho lidových pranostik, především více či méně podrobných předpovědí zimy. Všechny by se daly shrnout pod nejobecnější z nich: „Jaká je svatá Kateřina, taková je celá zima.“ Křestní jméno Kateřina si (v odpovídajících podobách) drží už po staletí pevné místo mezi nejoblíbenějšími po celém světě. Kateřinu opěvují staré lidovky i moderní písně ve spoustě zemí. V České republice je na dvacátém místě, nosí ho přes 118 000 žen. K tomu bychom měli připočítat ještě téměř 2000 Katarín, tedy nositelek slovenské podoby jména. Mužská varianta jména neexistuje, svátek svaté Kateřiny je prostě „dnem pod taktovkou žen“.  

Mohlo by se vám líbit

Kvíz: Jméno jako celoživotní dar. Znáte jeho skrytý význam a víte, co o vás prozrazuje?