Svatý Jiří byl vítěz nad zimou a zlými silami: Den, kdy se vyháněl dobytek a chlapci i dívky si přičarovávali lásku

Svatý Jiří byl vojákem v císařském římském vojsku, dokonce patřil do osobní stráže císaře Diokleciána. Ten jej však poté, co se Jiří přiznal ke křesťanství, nechal mučit a popravit. A proč je Jiří obvykle zobrazován jako rytíř na koni bojující s drakem? Váže se k tomu legenda, kdy si u pramene zásobujícího město Kyréna v Libyi postavil hnízdo drak. Lidé, kteří potřebovali vodu, ho vždy odlákali od pramene lidskou obětí. Když přišla řada na královskou dceru, jel zrovna svatý Jiří okolo. Draka zabil a princeznu zachránil. Na jeho počest pak vděční obyvatelé města přijali křesťanství. Mince s vyobrazením Jiřího, jak bojuje s drakem, (mansfelský jiřský toler) bývala oblíbeným amuletem vojáků a myslivců, neboť měla chránit před poraněním.

Mohlo by se vám líbit

Zvěstování Panny Marie: Svátek, který provází překvapivé pranostiky

Žehnání dobytku

S 24. dubnem se tradičně pojil tzv. jarní výhon a jarní plat. To znamená, že se o svatojiřském svátku platila renta vrchnosti. A zároveň se poprvé vyháněl dobytek ven, což bývalo často spojené i s malou slavností. Hospodáři po zimě vyvedli svůj dobytek na náves, kde se předal obecnímu pastýři. Před odchodem na pastvu zvířata umyli, vyleštili jim kopyta a nazdobili je věnci z lučních květů s červenými stužkami, které chránily před uhranutím. Někde se navíc dobytek poléval svěcenou vodou, nebo se účastnil i farář, který mu požehnal.

Bývalo zvykem užít si na svatého Jiří první venkovní koupání.

Štíři neboli ještěrky

O prvním vyhánění dobytka mluví také svatojiřské pranostiky, třeba: „Panna Maria osévá, svatý Jiří pase“ nebo „Svatý Jiří zahajuje pastvu dobytka“. Vraťme se ale k pranostice nejznámější. Vrtá vám hlavou, jak se v ní ocitli pro naše území dost netypičtí štíři? Pravděpodobně jde jen o zkomoleninu staročeského slova ščur, které mimo jiné označovalo ještěrku, a to už dává o něco lepší význam. Další pranostiky toho dne jsou spojeny s ptáky a pučící přírodou i úrodou. Tak například: „Může-li se havran na svatého Jiří v žitě skrýti, budeme nejspíš úrodný rok míti.“, „Na svatého Jiří prý také slavík poprvé zazpívá.“, „Na svatého Jiří vlaštovky už víří.“, „Fiala růsti nemůže, až jí Jiří pomůže.“, „Na svatého Jiří, trávu nezastaví čtyři.“

Mohlo by se vám líbit

Na svatého Řehoře, čáp letí od moře: Den, který pro naše předky znamenal začátek jara

Žáby a čtyřlístky pro lásku

Svátek svatého Jiří byl považován za definitivní odchod zimy, což prohlašuje i další pranostika: „Svatý Jiří zvítězil nad saní, zvítězí i nad zimou.“ Říkalo se, že se ten den probouzí země. Nesmělo se kvůli tomu pracovat na poli, na zahradě ani v sadu, aby ji lidé nerušili. Někde šlo zároveň o den, kdy si zvlášť děti užívali po zimě první koupání v přírodě. A jinde bylo zase zvykem chodit do lesa pro čerstvě vyrašené zelené ratolesti a zdobit jimi stavení. To údajně zajistilo rodině plodnost a ochranu. Některé až kuriózní svatojiřské pověry pak byly spojeny s láskou. Dívky hledaly čtyřlístky a pak s nimi spaly pod polštářem. Ten, o kom se jim zdálo, se měl stát jejich budoucím manželem. To chlapci měli poněkud krutou metodu, jak si zajistit nevěstu. Chytali na svatého Jiří žáby. Jejich páteř pak nechali „očistit“ v mraveništi a tímto „jiříčkem“ se dotýkali dívek, které se jim líbili, což jim mělo zajistit přízeň jejich vyvolené.

Zdroj: kudyznudy.cz, plzen.rozhlas.cz, ceskezvyky.cz, pranostiky.cz, lifee.cz, wikipedia.org