Bílá sobota: Pečení beránka, barvení vajíček, pletení pomlázky i vyhánění hmyzu

Bílá sobota je den, kdy Ježíš ležel v hrobě vytesaném do skály. V kostelích je proto ticho až do západu slunce. Pak se slouží velikonoční vigilie, liturgie připomínající zmrtvýchvstání Ježíše Krista a ohlašující konec půstu. Tmu v kostelích vystřídá během obřadů světlo svící, varhany a zvonění – zvony se vracejí z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Bohoslužba začíná pálením ohně před kostelem, od kterého se zapaluje velikonoční svíce (paškál). Její součástí je křest nově pokřtěných věřících, kteří si oblékají bílá roucha. Z toho pravděpodobně vznikl název Bílá sobota. Zároveň bílá barva představuje čistotu, naději a světlo, které přichází po temnotě Velkého pátku. A souvisí i s jedním z lidových zvyků. V tento den se bílila stavení, vymetaly se pavučiny a špína novým koštětem, aby byl dům čistý na oslavy Velikonoční neděle.

Mohlo by se vám líbit

Třetí den velikonočního týdne: Šedivé úterý, kdy se myla okna a vymetal prach

Kouzelné uhlíky

Lidových zvyků spojených s Bílou sobotu bylo víc. Vymetené smetí se házelo přes hlavu, aby se v domě nedržel hmyz. Umývání studenou vodou zase zajišťovalo zdraví a dívky prý zbavilo pih. Další obyčeje souvisely přímo s velikonoční vigilií. Při prvním zvonění po tichu Velkého pátku se mělo v kapse cinkat mincemi, aby jich byl dostatek na celý rok. Magický význam měly také uhlíky z velkého ohně, který se pálil před kostelem (říkalo se mu „pálení Jidáše“). Takový posvěcený uhlík pod krovem chránil stavení před požárem a kroupami. Zároveň se oharky z jidášova ohně házely do vody, aby byla zdravá a nebo na pole, aby se zbavilo škůdců a vydařila se úroda.

Na Bílou sobotu se peče mazanec a beránek jako symboly slunce a „beránka božího“.

Přípravy na následující oslavy

Podle tradice se už na Bílou sobotu pekly mazance a beránci, aby je věřící mohli nechat v neděli v kostele posvětit. Ženy a dívky také barvily velikonoční vajíčka a muži pletli pomlázky. Na hotovou pomlázku se na Bílou sobotu navázala pouze jedna bílá stuha. Ty další, barevné, dostávali koledníci až při koledě. Lidé se oblékali do nového či slavnostního oblečení a převlékaly se peřiny. Odtud pochází zvyk koupit si na Velikonoce něco nového „aby nás nepokakal beránek“. Do kostela si věřící chystali to nejlepší, co měli. Proč se ale uvádí zrovna „pokakání“ beránkem, se přesně neví. Pravděpodobně to souvisí s tím, že už od středověku bylo potřísnění exkrementy chápáno jako znesvěcení a profanace svatého (často se v tomto významu vyskytuje např. ve středověkých fraškách). Ostatně pečení beránků a mazanců, stejně jako oblékání do nového se ve většině rodin dodržuje dodnes. Jen jste možná nevěděli, proč by to mělo být zrovna na Bílou sobotu.

Mohlo by se vám líbit

Vynechte letos velikonoční klasiku: Přinášíme 5 jednoduchých způsobů, jak ozdobit vajíčka jinak

Deštivé sobotní pranostiky

• Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
• Déšť na Bílou sobotu přivolává suchotu.
• Na Bílou sobotu je dobře sázet stromy, hlavně štěpy, aby hojně plodily.
• Odkud na Bílou sobotu vítr, odtud v létě deště.
• Na Bílou sobotu se má chodit po sadu nebo v ovocné aleji a zvonit, aby byla úroda všeho ovoce.
• Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.

Zdroj: kurzy.cz, ceskezvyky.cz, wikipedia.org, ptejteseknihovny.cz, zlin.rozhlas.cz