Odkaz historie zapsaný v každém stehu: Lidové tradiční kroje a jejich příběhy
V České republice najdeme více než 130 různých krojů, z nichž každý je unikátní svou výzdobou a výšivkami, typickými pro danou oblast. Za tímto tradičním oděvem se však skrývá mnohem více, než jen pouhé dědictví předků a symbol bohaté kulturní historie.
Každá oblast se pyšní svým vlastním lidovým oděvem s různými odlišnostmi. Například pro Uherskoostrožský kroj je typická výšivka na výřezu. V minulosti se nosil kroj i jako pracovní oděv, často v jednodušší verzi, protože lidé neměli dostatek financí na honosnější varianty. Ačkoli kroj prochází pomalým módním vývojem a dnešní trendy ho částečně ovlivňují, některé jeho estetické prvky zůstávají neměnné už od středověku. Soňa Kölblová, rodačka z Uherského Ostrohu a tradiční krojová švadlena, podrobně vysvětlila význam i náročný proces výroby tohoto tradičního oděvu. Uherskoostrožský kroj, který patří do oblasti Dolňácka v uherskohradišťském regionu, má svá specifika, která úzce souvisejí s místem, odkud pochází.
Umění, které vyžaduje čas a pečlivost
„Výroba kroje je náročný proces, který vyžaduje nejen zručnost, ale i čas. Trvá tři dny, někdy i více,“ říká Soňa Kölblová, odbornice na tradiční oděvy. Spodničky, rukávce, košile či letní kalhoty, známé jako třaslavice, jsou ušity z jemného bílého bavlněného plátna. Pánské kalhoty, vesty a haleny se naopak vyrábějí z kvalitního vlněného sukna. Přední sukně a šátky zdobí luxusní brokát, zatímco dámské vesty, jupky a zadní sukně všedních krojů jsou z měkkého bavlněného sametu. Na zimní období se přidávají imitace kožešiny, které zdobí beranice a zimní dámské kabátky zvané kacabajky. Letní halenky, známé jako jupky, se často šijí z lehké madeiry, což dodává kroji vzdušnost. Každý detail je pečlivě propracován. Kroje se zdobí sutaškami, tresami, květinovými stuhami, flitrovými portami, perličkami a textilními květinami. Zatímco v létě se volí lehčí a prodyšnější materiály, v zimě jsou preferovány teplé tkaniny. Při slavnostních příležitostech, jako je návštěva kostela, se nosí kroje z dražších a luxusnějších látek, které odrážejí nejen tradici, ale i význam slavnosti.
Kdy a proč se oblékají tyto slavnostní oděvy?
Nositelé tradičních krojů je oblékají především při významných událostech, které mají hluboký duchovní nebo společenský význam. „Mezi nejdůležitější církevní příležitosti patřilo první svaté přijímání, biřmování, Slavnost Těla a Krve Páně (lidově Boží Tělo) a primice. Tyto události byly nejen duchovními milníky, ale také příležitostí ukázat bohatství kroje,“ vysvětluje krojová švadlena. Kromě náboženských slavností hrají klíčovou roli také společenské svátky. Na Slovácku jsou hody jedním z nejvýznamnějších svátků v roce a často jedinou příležitostí, kdy se obléká kroj – ať už všední, sváteční nebo obřadní. Folklorní soubory pravidelně nosí stylizované kroje při kulturních vystoupeních, čímž udržují tuto tradici živou a přístupnou i pro současné generace.
Jaké barvy symbolizují tradiční Uherskoostrožský kroj?
Pánský kroj se skládá z vesty a kalhot z tmavě modrého vlněného sukna. Vesta je ozdobena jemným modrým šňůrováním, oranžovou výšivkou a kvítky z velbloudí srsti v syté oranžové barvě. Kalhoty mají na stehnech výrazný ornament, vytvořený černou tresou, který kroji dodává unikátní vzhled. Košile je zdobena výšivkou v tónech červené, oranžové, žluté a černé. Dámská vestička se šije z kvalitního sametu, který bývá nejčastěji v tmavě zelené, vínové nebo modré barvě. Přední sukně, tradičně z červeného brokátu, dnes nabízí širší paletu barev díky obnovené výrobě brokátu v České republice. Není proto výjimkou brokát modrý, zelený či tyrkysový. Obřadní sukně jsou šité z brokátů ve světlých odstínech. Výšivky na těchto sukních mají zářivé odstíny od sirkově žluté, přes oranžovou až po cihlovou, doplněné o akcenty červené, zelené, modré, černé a bílé barvy, které podtrhují krásu kroje.
Zajímavosti, které nesou kroje
Každý kroj nese viditelnou vizitku svého nositele, která prozrazuje jeho společenský stav – zda je žena či muž svobodný, vdaný nebo ženatý, případně rozvedený. Pořídit si slavnostní kroj může být investicí okolo padesáti tisíc korun, a to i proto, že na každou příležitost existuje specifický typ kroje. Pracovní a všední kroje jsou určeny pro každodenní nošení. Používají se levnější materiály a často zahrnují starší a obnošenější části. Tyto kroje bývají méně ozdobné a jednoduché, přizpůsobené náročným pracovním podmínkám. Pro muže i ženy platí, že jejich kroje jsou méně formální a praktické. Sváteční kroje jsou určeny pro slavnostní příležitosti, jako jsou hody. Ženské kroje typicky zahrnují brokátový fěrtůšek v zářivých barvách – červené, modré či zelené, zatímco zadní sukně bývá černá. Šátek je vázán „hore konce“. Mužský kroj je rovněž slavnostnější, často zahrnuje zdobenou vestu a kalhoty, které jsou bohatě dekorované. Obřadní kroje se nosí při nejvýznamnějších událostech, jako jsou svatby nebo církevní slavnosti. Ženský kroj zahrnuje přední sukně z drahých materiálů ve světlých barvách, zadní sukně je často bílá. Na hlavě je ozdoba v podobě pentlení nebo šátku uvázaného „dole konce“. Mužské obřadní kroje bývají zdobené a pečlivě ušité z kvalitních materiálů, které dodávají formální vzhled, vhodný pro důležité události. Obuv ke kroji, jak pro muže, tak pro ženy, se šije na míru, a na její výrobu se může čekat až rok a půl, protože proces je složitý a musí přesně odpovídat tradičním standardům.
Galerie: Tradiční kroje
Marianne Talk s Tomasem Sean Pšeničkou
Nejčtenější články
Doporučujeme

Recept na oběd, který ocení děti i dospělí: Po rajské s masovými kuličkami se jen zapráší

Láskyplné prvomájové zvyky a pranostiky: polibek, stavění májek a vápnění cestiček

Hody, hody do Provody: Neděle po Velikonocích je známá jako Bílá nebo Provodní a dojídají se zbytky ze svátků

Příběh o lnu: Všestranná modře kvetoucí rostlina, která dřív zdobila zahradu téměř u každé chalupy

Boží hod velikonoční: Největší křesťanský svátek, konec půstu, den radosti a dobrého jídla

Bílá sobota: Pečení beránka, barvení vajíček, pletení pomlázky i vyhánění hmyzu

Na Štěpána není pána: Odkud se vzalo známé rčení a které zvyky se dochovaly dodnes

Boží hod vánoční přináší klid po shonu. V čem je tohle ráno jiné než všechna ostatní

Oheň, víra a bylinky: Tradiční svatojánská noc bude 24. června a poradíme, jak se na ni připravit

Nečekaná historie čaje: Jak se z léčivého lektvaru stal celosvětový fenomén
Mohlo by se vám líbit

Pothos zakoření i začátečníkům: Jednoduchý návod, díky kterému budete mít nové rostliny skoro zadarmo













