Období jahod je konečně tady. S ním přichází i skvělá příležitost „zakonzervovat“ si chuť léta na chladné zimní měsíce. Domácí zavařování milovaly nejen naše babičky, ale i bezpočet generací před nimi. Budete pokračovat v této tradici? Pak určitě vyzkoušejte dnešní recept na voňavý jahodový džem s kousky celých plodů.
Čas od pozdního jara do podzimu je odjakživa obdobím přípravy
a konzervace produktů na zimu. Už ze starověkého Řecka a Říma víme, že naši
předkové vařili kdoule s medem na mírném ohni a konzervovali je. Tento raný
džem Řekové nazývali melimilon a Římané melimelum. První písemný
recept na zavařování celých kdoulí v medu najdeme ve slavné římské kuchařce
Apicia (De re culinaria). Později v 9. století se v knize byzantského
císaře Konstantina Porfyrogeneta objevují seznamy sladkostí nejen z kdoulí a
citronů, ale i z růží, jablek, švestek a hrušek. Skutečným milníkem ve výrobě
zavařenin se však stal rok 1552. Tehdy vydal slavný věštec Nostradamus kromě
svých temných proroctví také praktický manuál o přípravě marmelády, nazvaný„Le Traité des Fardements et des Confitures“. Stal se tak prvním moderním učitelem tohoto sladkého umění.
V průběhu staletí se původní starověké slovo melimelum
vytratilo. Kolem roku 1500 jej nahradilo portugalské slovo marmelo, což
znamená kdoule. Kdyby se v toku času a mezinárodního gastronomického putování
neztrácel původní význam slov, marmeláda by dodnes nebyla nic jiného než kdoulová pasta. Angličanům se však toto slovo zalíbilo, převzali ho a v 18.
století ve skotském městě Dundee založili první továrnu na pomerančovou marmeládu v té „vodnatější formě“, kterou známe dnes. V 70. letech 20. století
však Velká Británie prosadila v Evropské unii striktní pravidlo. Jako
„marmeláda“ se smí označovat pouze zavařenina z citrusových plodů. Chtěla tím
chránit svou tradiční pomerančovou pochoutku. V řadě zemí však toto
nařízení způsobovalo desítky let zmatky a odporovalo místním jazykovým
tradicím. Jahodové či meruňkové marmelády musely být buď „ovocnými pomazánkami“
nebo „džemy“.
Z regálů evropských obchodů teď definitivně mizí jedna z
dlouholetých „jazykových pastí“. Od letošního června totiž Evropská unie mění pravidla pro označování ovocných pomazánek. Název „marmeláda“ budou moci
výrobci nově používat i pro zavařeniny z jiného ovoce než jen z citrusů. Aby
se vyhovělo mezinárodním normám a zákazníci nebyli zmateni, původní čistě citrusové zavařeniny se v obchodech nově odliší pod označením „citrusová
marmeláda“. Marmeláda se tak po dlouhých letech vrací ke svým kořenům. Ať už
budete říkat voňavému a lahodnému výsledku dnešního receptu (zdroj:
Toprecepty.cz) jakkoli, jedno je jisté: pochutnáte si a sklidíte pochvalu!
U jahod odstraníme stopky se zbytkem okvětí, opláchneme je, větší jahody překrojíme. Vložíme do hrnce a pomalu za stálého míchání vaříme. Když se odpaří část tekutiny (necelá polovina), postupně přisypáváme cukr a dále opatrně mícháme. Během přípravy se nemá přerušit var. Po přidání celého množství cukru vaříme ještě asi 5 minut. Horký džem plníme do sklenic, hrdla otřeme do sucha, uzavřeme víčky a sklenice přibližně na 10 minut obrátíme dnem vzhůru. Džem je trošku „tekutější“, proto ho lze použít i na zmrzlinové poháry.
