Poctivá jahodová marmeláda s kousky ovoce chutná jako od babičky. A konečně ji tak můžete i nazývat

Čas od pozdního jara do podzimu je odjakživa obdobím přípravy a konzervace produktů na zimu. Už ze starověkého Řecka a Říma víme, že naši předkové vařili kdoule s medem na mírném ohni a konzervovali je. Tento raný džem Řekové nazývali melimilon a Římané melimelum. První písemný recept na zavařování celých kdoulí v medu najdeme ve slavné římské kuchařce Apicia (De re culinaria). Později v 9. století se v knize byzantského císaře Konstantina Porfyrogeneta objevují seznamy sladkostí nejen z kdoulí a citronů, ale i z růží, jablek, švestek a hrušek. Skutečným milníkem ve výrobě zavařenin se však stal rok 1552. Tehdy vydal slavný věštec Nostradamus kromě svých temných proroctví také praktický manuál o přípravě marmelády, nazvaný„Le Traité des Fardements et des Confitures“. Stal se tak prvním moderním učitelem tohoto sladkého umění.

Mohlo by se vám líbit

Mini Pavlovy podle Míšy Landové: Křehký dezert vypadá slavnostně a chutná božsky

Marmeládové jazykové zmatky

V průběhu staletí se původní starověké slovo melimelum vytratilo. Kolem roku 1500 jej nahradilo portugalské slovo marmelo, což znamená kdoule. Kdyby se v toku času a mezinárodního gastronomického putování neztrácel původní význam slov, marmeláda by dodnes nebyla nic jiného než kdoulová pasta. Angličanům se však toto slovo zalíbilo, převzali ho a v 18. století ve skotském městě Dundee založili první továrnu na pomerančovou marmeládu v té „vodnatější formě“, kterou známe dnes. V 70. letech 20. století však Velká Británie prosadila v Evropské unii striktní pravidlo. Jako „marmeláda“ se smí označovat pouze zavařenina z citrusových plodů. Chtěla tím chránit svou tradiční pomerančovou pochoutku. V řadě zemí však toto nařízení způsobovalo desítky let zmatky a odporovalo místním jazykovým tradicím. Jahodové či meruňkové marmelády musely být buď „ovocnými pomazánkami“ nebo „džemy“.

Mohlo by se vám líbit

Nejlepší lék na žízeň i rýmu: Jak na dokonalý bezový sirup bez chemie

Konec dohadů: EU mění pravidla

Z regálů evropských obchodů teď definitivně mizí jedna z dlouholetých „jazykových pastí“. Od letošního června totiž Evropská unie mění pravidla pro označování ovocných pomazánek. Název „marmeláda“ budou moci výrobci nově používat i pro zavařeniny z jiného ovoce než jen z citrusů. Aby se vyhovělo mezinárodním normám a zákazníci nebyli zmateni, původní čistě citrusové zavařeniny se v obchodech nově odliší pod označením „citrusová marmeláda“. Marmeláda se tak po dlouhých letech vrací ke svým kořenům. Ať už budete říkat voňavému a lahodnému výsledku dnešního receptu (zdroj: Toprecepty.cz) jakkoli, jedno je jisté: pochutnáte si a sklidíte pochvalu!

Mohlo by se vám líbit

Žádná chemie, jen špenát: Kde se vzal mechový dort a jak ho snadno připravit do skleničky

Recept na jahodový džem

Seznam potřebných surovin

• 1 kg jahod
• 800 g krupicového cukru

Jak na to:

U jahod odstraníme stopky se zbytkem okvětí, opláchneme je, větší jahody překrojíme. Vložíme do hrnce a pomalu za stálého míchání vaříme. Když se odpaří část tekutiny (necelá polovina), postupně přisypáváme cukr a dále opatrně mícháme. Během přípravy se nemá přerušit var. Po přidání celého množství cukru vaříme ještě asi 5 minut. Horký džem plníme do sklenic, hrdla otřeme do sucha, uzavřeme víčky a sklenice přibližně na 10 minut obrátíme dnem vzhůru. Džem je trošku „tekutější“, proto ho lze použít i na zmrzlinové poháry.

Zdroj: gastronomos.gr, toprecepty.cz