Sklizeň poslední hlávky z chmelnice znamenala pro naše předky velkou slávu. V Žatci, kde má dočesná dvousetletou tradici, si ji můžete užít tento víkend

To samé, co pro pěstitele obilí znamenají dožínky a pro vinaře vinobraní, znamená pro chmelařské oblasti dočesná. V minulosti byla zejména dnem, kdy hospodář děkoval česáčům za těžkou práci na chmelnicích. Hlavním symbolem byl dočesný věnec spletený z chmele, obilných klasů a lučního kvítí. Ten se spolu s poslední opentlenou rostlinou z chmelnice naložil na slavnostně ozdobený vůz a vezl se do vsi k majiteli statku. Česáči předali věnec hospodyni a hospodáři vinšovali. Věnec se pak upevnil na vysokou tyč na dvoře, kde musel zůstat celý rok, aby chránil příští úrodu. Pod ním byla pro česáče připravena hostina a zároveň dostali od hospodáře výplatu. Na stolech nechyběla pečeně, posvícenské koláče a samozřejmě čerstvé pivo.

Mohlo by se vám líbit

Místo do kostela, do přírody mezi stromy: Stromové kaple jsou zajímavým cílem výletu, nevšedním místem pro meditaci nebo originální svatební obřad

Císařská podívaná

Oslavy se přesouvaly do hospody, kde hrála muzika, tancovalo se, pivo teklo proudem a pokračovalo se ve chmelařských tradicích. Večerní zábavu otvíral tzv. chmelový tanec. Volil se také chmelový král, který pak symbolicky vládl celému veselí. I dnes si konec sklizně chmele na přelomu srpna a září žádá oslavu, zejména v jeho „hlavním městě“. První písemné zmínky o pěstování chmele na Žatecku pocházejí už z roku 1348. A městské chmelové slavnosti jsou doloženy z roku 1833, kdy Žatec navštívil rakouský císař a český král František I. s manželkou Karolinou Augustou. Před okny jejich ubytování místní zorganizovali dočesnou, včetně tance s chmelovým věncem. Tehdy se v německy mluvícím prostředí ujal pro tyto oslavy název Hopfenkranzfest (Slavnost chmelového věnce). Už za dva roky poté si podobnou podívanou mohl užít další panovník, císař Ferdinand I. A v roce 1910 probíhala dočesná v Žatci během návštěvy arcivévody Karla, budoucího císaře.

Ani na Žatecké Dočesné nemohou chybět chmelové věnce.

Hudba, tanec, soutěže

Za první republiky se žatecká tradice proměnila v organizované průvody s alegorickými vozy. Od roku 1957 získala dokonce pořadové číslo. Tato kulturní a folklórní akce se od té doby koná každoročně jako přehlídka pivovarů doprovázená koncerty a soutěžemi, které jsou samozřejmě spojeny s chmelem a pivem. O víkendu 4.–5. září proběhne už 69. ročník akce a těšit se vedle muziky různých žánrů můžete například na ruční česání chmele, tanec s korbelem piva na hlavě nebo symbolické strhávání štoků z nejmenší chmelnice na světě. Chybět nebudou ani různé prodejní stánky a „posvícenské“ občerstvení. A pokud vás veselice v ulicích města přestane bavit, můžete navštívit místní Chmelařské muzeum či Chrám Chmele a Piva s chmelovým orlojem.

Zdroj: autorský text, cesketradice.cz, ceskezvyky.cz, zatecky.denik.cz, kudyznudy.cz

Mohlo by se vám líbit

Bylinky trhané na svátek Nanebevzetí Panny Marie mají podle tradice nejsilnější účinek. Jaké sbírat a které magické rituály se s nimi pojí