Sezóna chřestu je krátká, a byla by škoda ji propásnout. Tahle výjimečná zelenina si získala oblibu už ve starověkém Římě a dodnes patří mezi největší jarní delikatesy. Vyzkoušejte ji s jemnou krémovou sýrovou omáčkou, která dokonale podtrhne její chuť.
Chřest patří k nejzdravějším druhům zeleniny na světě. Tyto
křehké, dužnaté výhonky vytrvalé rostliny zvané chřest lékařský (Asparagus officinalis) si lidé pro
jejich skvělou chuť i léčivé účinky cení už tisíce let. V obchodech a na trzích
se chřest rozlišuje podle barvy na zelený, fialový a bílý, přičemž každý druh
má svá specifika a odlišný způsob pěstování. Zelený chřest roste venku a za svou
zelenou barvu vděčí vlivu slunce na chlorofyl. Tento druh je aromatičtější a jemnější než ostatní dva. Fialový chřest je vystaven slunci několik hodin a
jeho chuť je ovocnější ve srovnání s bílou variantou. Bílý chřest nepřichází
do kontaktu se slunečním zářením vůbec, protože se na polích každý den přikrývá
novou vrstvou zeminy. Výsledkem je dužnatější stonek s velmi jemnou a decentní chutí.
Historie chřestu je mimořádně bohatá a sahá hluboko do
minulosti. Starověcí Féničané představili chřest starověkým Řekům a Římanům. Římský císař
Augustus tuto zeleninu miloval natolik, že pro její dovoz dokonce založil „chřestovou flotilu“. Po vyložení z lodí chřest putoval do Alp, kde se na zimu zamrazoval. Recept
na chřest se nachází i v nejstarší dochované kuchařce ze 3. století n. l. Francouzi
začali s jeho pěstováním v 15. století a Angličané a Němci si této výživné zeleniny začali všímat v 16. století. Ve Spojených státech se chřest stal
známým kolem roku 1850. Největším světovým producentem chřestu je dnes Čína,
zatímco mezi největší dovozce se řadí Spojené státy, Evropská unie a Japonsko.
Jako lék se chřest úspěšně používá již více než dva a půl tisíce let, protože má skvělé antioxidační a protizánětlivé vlastnosti. Seznam
jeho nutričních výhod je velmi dlouhý. Mimo jiné prokazatelně podporuje imunitu,
pomáhá srdci, trávení, kostem, a dokonce i samotným buňkám. Díky
vysokému obsahu vody také představuje ideální potravinu při snaze o redukci váhy.
Navíc funguje jako obecný stimulant ledvin, protože působí jako přírodní
diuretikum. Kvůli této silné stimulaci však může způsobit potíže při konzumaci
v nadměrném množství nebo u člověka se silným zánětem ledvin. V takovém
případě je bezpečnější jíst pouze jeho křehké vrcholy.
Aby si chřest zachoval maximum svých blahodárných látek, je
nejlepší ho sníst co možná nejdříve po zakoupení. Skvěle se kombinuje s mnoha dalšími druhy
zeleniny a nejrůznějšími chutěmi. Všechny své cenné živiny uvolňuje tehdy, když
se vaří na mírném ohni v nerezových hrncích, díky čemuž příjemně změkne a udrží
si barvu. Pokud stonky v hrnci postavíte tak, aby jejich horní strana směřovala
nahoru, zachováte v zelenině mnohem vyšší procento vitamínů B a C. Dnes můžete
vyzkoušet vařený chřest s jemnou sýrovou omáčkou (zdroj: Toprecepty.cz).
Zbylou vodu z uvařeného chřestu rozhodně nevylévejte, ale uchovejte si ji,
protože je plná užitečných látek a skvěle se hodí k obohacení zdravých zeleninových koktejlů nebo polévek.
Chřest oloupeme škrabkou na brambory a odlomíme zhruba třetinu jeho délky,
spodní zdřevnatělou část. U bílého chřestu je dobré oloupat celý povrch
(na rozdíl od chřestu zeleného, kde je lepší špičky ponechat v původním
stavu). Očištěné stonky rovnáme po pěti kusech a svazujeme podélnými proužky pórku nebo slaniny. Do hrnce dáme vařit vodu, osolíme ji, přidáme cukr a kolečko citronu. Do vroucí vody vložíme svazky bílého chřestu a za mírného
probublávání vaříme přibližně 10 minut. Po vyjmutí z vody chřest
přelijeme rozpuštěným máslem. Mezitím nastrouháme sýry. V kastrolku necháme rozpustit máslo, zasypeme moukou, prosmahneme, zalijeme mlékem a metličkou rozmícháme dohladka. Přidáme nastrouhané sýry a omáčku vaříme asi 15 minut. Průběžně promícháváme. Dochutíme solí a pepřem. Hotovou omáčkou přeléváme porce vařeného chřestu na talíři.
