Pro mnoho Čechů by bez alespoň jedné výpravy na houby nemohl pořádně začít podzim. Takže se nyní všichni pídí po tom, aby zjistili, kde i při pro houby nepříznivém počasí „rostou“. Vždyť takové bramboračce, kulajdě nebo smaženici z čerstvě nasbíraného úlovku se nic nevyrovná. A tak jsme se na to, zda bude brzy šance vracet se z lesa s plnými košíky, vyptali i my.
Suché a horké léto houbám rozhodně nepřeje. Jan Pospíšil z Mykoindex.cz nám potvrdil, že letos byly podmínky pro jejich růst opravdu obzvlášť špatné: „Letošní léto je nejslabší za celých 31 let, co měříme. Za červen až srpen vychází 11,5 % dní s dobrými podmínkami pro růst, dlouhodobý průměr je 39 %. Zvlášť extrémní byl červenec: vyšel na nula procent, což se za celou tu dobu nestalo v žádném letním měsíci. Rekordní rok 2011 měl 63 %.“ vysvětluje a k tomu však lehce optimisticky dodává: „Srpen ještě neskončil, takže se číslo o něco zvedne.“ Je pravda, že deště jsme si v posledních dnech konečně užili. To však obvykle nestačí. Po delším suchu bývá vydatnější až druhý a třetí déšť v řadě. První srážky půdu jen zvlhčí. Klíčové proto je, aby pršelo i nadále. „Zlom přišel s deštěm v polovině srpna a index od té doby prudce roste. Houby ovšem reagují se zpožděním. Od vydatného deště k plodnicím to bývá deset až čtrnáct dní, protože mycelium potřebuje čas. Srpnový déšť se tedy projeví až na přelomu srpna a září a rozhodne o tom, jaké bude září. Pokud srážky pokračují, sezóna se prodlouží. Nahrává tomu i podzim, kdy klesá výpar a voda v půdě vydrží déle,“ upřesňuje odborník, z čehož vyplývá, že ještě není vše ztraceno.
A ač my laici máme pocit, že ve vyprahlé půdě, která byla i v zastíněných lesích, nemohlo nic přežít, mykologové upřesňují, že podhoubí přes velké sucho stále pracuje. Tudíž by jej déšť opravdu mohl probudit a my bychom se v průběhu září mohli postupně dočkat i těch nejoblíbenějších hub, které v hlavní sezóně tak rádi sbíráme. I když s tou sezónou pozor, odborníci se shodují, že ta se právě kvůli suchu posouvá a některé letní houby začínají být běžnější dokonce až v říjnu. Těšit se však stále můžeme na různé druhy hřibů, klouzky, bedly, lišky, ryzce, holubinky (jak je poznat, poradí ve videu Šumavská houbička) nebo václavky, které rostou na podzim v trsech na kmenech a kořenech stromů. Vůči suchu jsou pak nejodolnější právě určité druhy hřibů (např. ten smrkový), klouzci, ale také velmi oblíbení kozáci, což jsou mykorhizní houby a jejich podhoubí je propojeno s kořeny bříz případně osik.
Už se to „zelená“
Každopádně se při „lovu“ v sušším období zaměřte na místa, kde se drží vlhkost nejvíc. Jsou to vlhké žlaby, břehy lesních potůčků a okolí pramenišť. Zároveň pak místa s minimem přímého slunečního svitu, kde se déle drží ranní rosa, zejména severní svahy. Také husté smrkové mlází nebo hluboká vrstva mechu dokážou zadržet vlhkost o mnoho dní déle než otevřený les. Pokud jste opravdu netrpěliví, můžete vyzkoušet štěstí už nyní. Ostatně mapy na stránkách Mykoindex.cz se začínají zelenat (zelená barva tu znamená „vyraž dnes“, zatímco hnědá „počkej na déšť“). A jejich datům můžete věřit. Mykoindex sbírá data Českého hydrometeorologického ústavu o srážkách a teplotách, doplňuje je modelovanými daty Open-Meteo a výškopisem z evropského programu Copernicus a přepočítává je na index 0 až 100 pro celé Česko. „Měříme tedy podmínky pro růst. Jak dopadne úroda konkrétního druhu, na to jsou lepší mykologové,“ uzavírá Jan Pospíšil. A vedle odborných tipů, kde sbírat, se můžete inspirovat i těmi, o které se s vámi (po troše přemlouvání) podělila naše redakce.
Brdské lesy
Redaktorka Marianne.cz Venkov a styl Markéta: „Vzhledem k tomu, že máme chatu nedaleko vysílače Cukrák, táta s námi vždycky chodíval na houby tam. Nebyla to pro nás moc příjemná zábava, neboť nás o víkendu vždycky budil dřív, než se vstávalo do školy, museli jsme rozespalí nazout holiny, popadnout košíky a jelo se k Cukráku. Až jako dospělá jsem mu dala za pravdu, že vstávat se muselo. Vzhledem k popularitě těchto lesů jsou opravdu do oběda houby vysbírané, a to i když rostou. S manželem se proto autem vydáváme raději o něco dál, až za Mníšek pod Brdy do pověstných brdských lesů. Tam si vždycky najdeme místo, kde stojí maximálně jedno auto, a odtud na lov (obvykle velmi úspěšný) vyrážíme.“
Redaktorka Marianne.cz Marina: „Velmi ráda chodím na houby na Benešovsku, kde máme chalupu, ale upřímně - moc zde nerostou :-) Procházka tamějšími lesy je však krásná i s prázdným košíkem. Ovšem v Krušných horách je jiná situace, tam se kolikrát dají houby pomalu sbírat kosou. Tam je houbaření sázka na jistotu.“
Doporučujeme
reklama
Šumava
Editorka Marianne.cz Hana: „Nejraději houbaříme na Šumavě, konkrétně v lesích nad obcí Pravětín u Vimperka. Každý rok si potřebujeme nasušit várku pravých hřibů, a právě ty tam hojně rostou – v některých letech dokonce ve velkém. Je to sice velmi kopcovité houbaření, ale většinou odcházíme se slušným úlovkem, takže to za tu námahu stojí!“
