Aprílový kvíz: Proč si ze sebe 1. dubna děláme legraci? Objevte tajemnou historii tohoto zvyku

Historie dne plného žertů a nachytávek sahá hluboko do minulosti, i když přesný moment, kdy to všechno začalo, zůstává tak trochu záhadou.

Proč si ze sebe 1. dubna střílíme a kde se vzala tradice apríla?

Nejoblíbenější vysvětlení nás zavede do Francie 16. století. Tehdy se měnil kalendář a oslavy příchodu nového roku se přesunuly z konce března na první leden. Ti, kteří se změnami neudrželi krok nebo o nich nevěděli a nadále slavili v dubnu, se rychle stali terčem posměchu. Ostatní jim posílali falešné dárky nebo je zvali na smyšlené oslavy, a tak vzniklo označení „dubnoví blázni“. 

Mohlo by se vám líbit

Kvíz: Rozuměli byste češtině našich prababiček? Prověřte své znalosti archaismů

Od římských oslav až po biblickou archu

Francouzská teorie ale není jediná. Existují i mnohem starší zmínky, které naznačují, že chuť dělat si z druhých blázny provází lidstvo odedávna. Už v literatuře z konce 14. století se objevují narážky na tento den, což by francouzský příběh o změně kalendáře trochu vyvracelo. Další stopa vede k antickým Římanům a jejich svátku Hilaria, během kterého se lidé maskovali a tropili si ze sebe žerty. Některé legendy dokonce sahají až k biblickému Noemu. Ten údajně vyslal holubici z archy příliš brzy, ještě než voda skutečně opadla, což byl v podstatě první neúspěšný „výlet“ za úkolem, který nemohl vyjít. Právě posílání lidí pro nesmyslné věci nebo plnění nesplnitelných úkolů je pro apríl typické dodnes.

Zábava, která nestárne

Dnes je apríl celosvětovým fenoménem, který baví lidi v Evropě, Americe, a dokonce i v Indii. Ať už jsou jeho kořeny v antice, nebo v zapomenutých kalendářích, podstata zůstává stejná: přátelsky někoho napálit a společně se zasmát. Chcete vědět, jestli byste se dnes nechali nachytat? Vyzkoušejte si náš kvíz a zjistěte, jak dobře se v aprílových tradicích vyznáte!