První duben máme spojený s drobnými naschvály a vtipy, které mají za cíl jediné – napálit někoho blízkého. I když tuhle tradici dodržujeme skoro všichni, málokdo tuší, kde se vlastně vzala. Historici se dodnes přou, jestli jde o pozůstatek starořímských slavností, nebo o důsledek zmatků při zavádění nového kalendáře. Jisté je jen to, že touha udělat si z někoho dobrý den provází lidstvo už pěkných pár století.
Historie dne plného žertů a nachytávek sahá hluboko do minulosti, i když přesný moment, kdy to všechno začalo, zůstává tak trochu záhadou.
Nejoblíbenější vysvětlení nás zavede do Francie 16. století. Tehdy se měnil kalendář a oslavy příchodu nového roku se přesunuly z konce března na první leden. Ti, kteří se změnami neudrželi krok nebo o nich nevěděli a nadále slavili v dubnu, se rychle stali terčem posměchu. Ostatní jim posílali falešné dárky nebo je zvali na smyšlené oslavy, a tak vzniklo označení „dubnoví blázni“.
Francouzská teorie ale není jediná. Existují i mnohem starší zmínky, které naznačují, že chuť dělat si z druhých blázny provází lidstvo odedávna. Už v literatuře z konce 14. století se objevují narážky na tento den, což by francouzský příběh o změně kalendáře trochu vyvracelo. Další stopa vede k antickým Římanům a jejich svátku Hilaria, během kterého se lidé maskovali a tropili si ze sebe žerty. Některé legendy dokonce sahají až k biblickému Noemu. Ten údajně vyslal holubici z archy příliš brzy, ještě než voda skutečně opadla, což byl v podstatě první neúspěšný „výlet“ za úkolem, který nemohl vyjít. Právě posílání lidí pro nesmyslné věci nebo plnění nesplnitelných úkolů je pro apríl typické dodnes.
Dnes je apríl celosvětovým fenoménem, který baví lidi v Evropě, Americe, a dokonce i v Indii. Ať už jsou jeho kořeny v antice, nebo v zapomenutých kalendářích, podstata zůstává stejná: přátelsky někoho napálit a společně se zasmát. Chcete vědět, jestli byste se dnes nechali nachytat? Vyzkoušejte si náš kvíz a zjistěte, jak dobře se v aprílových tradicích vyznáte!
autorský text
119 Kč
119 Kč
119 Kč
