KVÍZ: Kolik toho víte o historii Cyrila a Metoděje a o upálení mistra Jana Husa?

Historické události spojené s 5. a 6. červencem jsou těmi, o kterých se učíme už na základní škole. Každý je zná. Už jen z toho důvodu, že se jedná o oblíbené státní svátky, jelikož jsou hned za sebou (a dobře se s nimi kombinují dovolené). Ale když si je člověk nepřipomíná, snadno zapomene detaily těchto příběhů. Zjistěte, zda se to týká i vás, nebo zda si toho pamatujete o těchto náboženských kapitolách české historie více než dost.

Krátká hodina dějepisu

Pokud se vám v kvízu moc nezadařilo, připomeňte si s námi historické příběhy spjaty s 5. a 6. červencem, které u nás tehdy výrazně ovlivnily vnímání křesťanství. Nutno poznamenat, že náboženství tehdy hrálo velmi důležitou roli a mělo vliv na politické, kulturní i společenské události.

Příchod Cyrila a Metoděje

Bratři Cyril a Metoděj byli věrozvěsti, kteří v rámci své misie na Velké Moravě prosadili staroslovenštinu jako bohoslužebný jazyk a Konstantin (jak byl také nazýván Cyril) pro jeho zápis vytvořil i specifické písmo hlaholice. Do Moravské říše byli ze Soluně (město v Byzantské říši) povoláni knížetem Rostislavem z dynastie Mojmírovců, který chtěl šířit křesťanství v jazyce, kterým se na Moravě mluvilo, aby se mohly sloužit bohoslužby v jazyce, kterému Slované rozuměli lépe než latinskému. Do té doby byly bohoslužby totiž vykonávány pouze latinskými kněžími v latině nebo řečtině. Kromě jiného se podíleli i na překladu liturgických (bohoslužebných) textů. Cyril a Metoděj tak významně přispěli ke christianizaci slovanských národů neboli vzniku a rozvoji slovanského křesťanství na Moravě. Z toho důvodu byli papežem Janem VIII. v roce 879 prohlášeni za svaté.

Úpálení mistra Jana Husa

Jan Hus byl jedním z prvních reformátorů v českých zemích a téměř o jedno století předběhl své následovníky (například Martina Luthera Kinga). Vystudoval teologii, poté vyučoval na Karlově univerzitě a v letech 1409-1410 byl jejím rektorem. Kromě toho působil jako kazatel v kapli Betlémské. Ve svých náboženských pracích a ve svých kázáních začal postupně kritizovat obchodování s odpustky (dokumenty, které lidem za zakoupení slibovaly odpuštění hříchů nebo zkrácení času v očistci) a hromadění majetku církve. Podle něj docházelo k morálnímu úpadku duchovenstva a byla potřeba celková reforma církve. To prosazoval na univerzitě i ve svých kázáních. V roce 1411 byl za své názory označen za kacíře, jeho učení za herezi a byl vyloučen ze svátostného společenství církve. V roce 1414 se dostavil na kostnický koncil, aby se vyjádřil k obviněním z kacířství, která na něj byla uvalena. Hus se rozhodl přijmout pozvání, doufaje v férový soud a možnost obhájit své názory. Jeho odpůrci ale byli silnější. Byl obviněn z odmítnutí autority církve a odsouzen k upálení na hranici, ke kterému došlo 6. července 1415. Po jeho smrti ale nebylo jeho myšlenkám konec. Jeho následovníci je hájili v husitských válkách (1419 až 1434), během nichž porazili několik křížových výprav. Někteří stále následovali učení Jana Husa a jeho nástupců i o století později.

Mohlo by se vám líbit

Kvíz: Otestujte si své znalosti z moderní historie: Znáte významné události několika posledních dekád?