Divadlo Spejbla a Hurvínka slaví kulatiny. Letos uplyne 80 let od chvíle, kdy se tahle nezapomenutelná dvojice natrvalo zabydlela v Praze. Jejich pražská éra oficiálně začala 12. října 1945, a od té doby se Spejbl s Hurvínkem stali nejen ikonami českého humoru, ale i věčnými filozofy ze dřeva, kteří svým věčným pošťuchováním baví již několik generací diváků. A pokud milujete česká divadla stejně jako my, na konci článku si můžete ověřit své znalosti v zábavném kvízu.
Příběh Spejbla a Hurvínka začal o něco dřív. Postava Josefa Spejbla spatřila světlo světa už v roce 1920, kdy ji podle nákresu loutkaře Josefa Skupy na obyčejném hnědém balicím papíru vyřezal řezbář Karel Nosek. Ten měl zpočátku obavy, že by se děti mohly Spejbla bát – s jeho velkými ušisky a přísným výrazem působil spíš jako postrach než komik. Jenže Skupa byl nadšen.
A pak přišel 2. květen 1926, den, který změnil Spejblovi život. Ve svých „šesti letech“ se stal otcem! Na scéně plzeňského Loutkového divadla Feriálních osad se poprvé objevil jeho syn Hurvínek, kterého vytvořil Gustav Nosek, synovec Karlův a vnuk řezbáře Františka Noska. Měl být překvapením pro Skupu – a stal se legendou. Hurvínek se hned stal Spejblovým rovnocenným partnerem, chytrým, drzým a odzbrojujícím dětským protivníkem, který svému taťuldovi od té doby nedá vydechnout.
Samotné jméno Spejbl vzniklo prý spontánně – prostě „Josef“, a hotovo. Příjmení? To se podle všeho odvozuje od německého „Beibl“ – tedy hlupáka nebo popletu. Což k němu, ruku na srdce, sedí dokonale. Vše podtrhuje i jeho kostým – plandavý frak a dřeváky, které dělají z každého kroku malou komickou scénu. Spejbl s Hurvínkem mezitím vystřídali i jiné partnery – třeba šibala Seligmánka nebo pantátu Vočáhla – než se jejich dvojice stala nesmrtelnou klasikou.
Ale nebylo to vždy jen o smíchu. Za války skončily jejich loutky v trezoru gestapa a po osvobození údajně málem skončily na smetišti, odkud je zachránil jeden plzeňský školák. A o desítky let později museli Spejbl s Hurvínkem přežít i nekonečný soud o to, komu vlastně patří. Devět let trvající bitva o autorská práva mezi ředitelkou divadla Spejbla a Hurvínka Helenou Štáchovou a plzeňským Městským ústavem sociálních služeb skončila až u Nejvyššího soudu, který v roce 2007 rozhodl ve prospěch Štáchové. Ta tehdy přiznala, že ji vleklý spor stál zdraví i sílu. Zemřela o deset let později, v roce 2017.
Dnes vede divadlo Denisa Kirschnerová, dcera Heleny Štáchové a Miloše Kirschnera, a Spejbl s Hurvínkem dál rozdávají smích, moudrost i trošku té popletené logiky, kterou bychom občas potřebovali všichni.
Jestli vás příběh Spejbla a Hurvínka naladil na divadelní vlnu, není lepší chvíle otestovat, jak dobře se ve světě českých scén vyznáte!
Zdroj: autorský text, wikipedia.org
Zdroj: autorský text, wikipedia.org
79 Kč
79 Kč
84 Kč
