Masopust je obdobím veselí, hodování a starých lidových zvyků, které se v českých zemích tradují po staletí. Přestože dnes už nepatří k nejvýznamnějším svátkům roku, jeho symbolika, masky a rituály zůstávají fascinujícím svědectvím o životě našich předků. Vyzkoušejte si v našem kvízu, jak dobře masopustní tradice znáte.
Masopust začíná po svátku Tří králů, tedy 7. ledna, jeho konec je však pohyblivý. Vždy připadá na Popeleční středu, jejíž datum se odvíjí od Velikonoc, a může tak nastat v rozmezí od poloviny února do počátku března. Letos masopustní období vrcholí Masopustním úterým a končí Popeleční středou 18. února, po níž následuje čtyřicetidenní půst končící Velikonocemi. Do postní doby se tradičně nezapočítávaly neděle.
Původ masopustních zvyků je velmi starý a není zcela jednoznačný. Část badatelů jej spojuje s předkřesťanskými slovanskýmioslavami konce zimy a návratu slunce, což dokládají i podobné tradice v dalších slovanských zemích, například v Rusku, kde se slaví maslenica. Významnou roli zde, stejně jako v českém masopustu, hrají symbolické masky, například medvěd nebo kobyla. Jiný výklad hledá kořeny masopustu v antickém Římě, kde se s příchodem předjaří pojily oslavy vegetace, plodnosti a božstev, jako byl Bakchus.
K nejdůležitějším dnům masopustu patřil Tučný čtvrtek, který letos připadá na 12. února. Právě v tento den bylo zvykem dopřát si vydatné jídlo a pití a symbolicky se připravit na nadcházející období střídmosti. Masopustní veselí pak pokračovalo až do úterní noci, kdy se uzavíral čas zábavy a následovala Popeleční středa jako pomyslná hranice mezi obdobím hojnosti a půstu.
Masopustní tradice, masky a zvyky v sobě nesou bohatou symboliku, která se v různých regionech liší. Vyzkoušejte si v našem kvízu, jak dobře tento svátek znáte.
