Konec Vánoc, svíčky proti bleskům, palačinky pro štěstí a desítky pranostik o zimě a jaru. Hromnice patřily k nejdůležitějším dnům roku a naši předkové je rozhodně nebrali na lehkou váhu. Jak dobře tenhle tajemný svátek znáte vy?
Hromnice, slavené 2. února, patřily v minulosti k významným dnům roku. Právě tehdy oficiálně končil vánoční čas. Pokud dnes někde zahlédnete betlém ještě na začátku února, není to náhoda, ale pozůstatek staré tradice.
K Hromnicím neodmyslitelně patří palačinky. Kulaté, zlatavé a připomínající slunce – symbol světla a nového začátku. Tradice sahá až do raného křesťanství a podle jedné verze jimi papež hostil poutníky. Jinde se tvrdilo, že měly lidi odlákat od pohanských zvyků a přivést je do kostela. Jisté je jedno: kdo si dal palačinku na Hromnice, tomu měla být zaručena dobrá úroda a ve Francii dokonce štěstí na celý rok.
Hromnice mají i pohanské předchůdce. Ve starověkém Římě se slavily očistné slavnosti Luperkálie, u Keltů zase únorový svátek Imbolc, spojený s plodností a vítáním jara. Zapalovaly se pochodně, lidé se veselili a sledovali přírodu i chování zvířat. Motiv světla, nového začátku a naděje se tak táhne napříč kulturami i staletími.
Víte, proč se na Hromnice nesmělo šít, k čemu sloužila hromnička nebo co napovídalo o délce zimy? Hromnice jsou plné zvláštních zvyků, pověr i pranostik, které dnes zní místy úsměvně, ale kdysi se braly smrtelně vážně. Otestujte si v našem kvízu, jak dobře tento starý svátek znáte.
