Kapesné se v posledních letech často dostává do debat o finanční gramotnosti dětí. Zatímco někteří rodiče odměňují děti za dobré známky nebo splněné povinnosti, jiní jim kapesné nedávají vůbec nebo ho vyplácejí pravidelně bez ohledu na chování či prospěch. Jaký přístup je správný?
Když chce dítě do kina, na školní výlet nebo na tábor, peníze mu obvykle dáte. Oblečení mu také kupujete vy. Tak nač by potřebovalo kapesné? Vlastní peníze ale nejsou jen prostředkem k utrácení – dítě díky nim získává první zkušenosti s rozhodováním, plánováním a spořením.
Kapesné představuje pro dítě pravidelný zdroj peněz, který ale není jen o tom, že si může dovolit cokoli, co chce. Jako rodič byste stále měli mít přehled o tom, jak dítě s penězi nakládá. „Kapesné je pro rozvoj finanční gramotnosti důležité především proto, že dítěti umožňuje dělat vlastní rozhodnutí a nést jejich důsledky. Učí se, že peněz není neomezeně, že je potřeba vybírat mezi různými přáními a že na některé věci se vyplatí počkat a našetřit si,“ vysvětluje Veronika Benešová z banky Air Bank.
Nejdřív kasička, pak vlastní účet
Kdy tedy s kapesným začít? „S kapesným lze začít ve chvíli, kdy dítě chápe základní hodnotu peněz a dokáže se samo rozhodnout, zda si něco koupí, nebo peníze odloží. U většiny dětí to bývá kolem nástupu do školy,“ popisuje Veronika Benešová, vedoucí oddělení pojištění a půjček v Air Bank.
Zpočátku může jít o malou částku v hotovosti, se kterou dítě hospodaří třeba jeden týden. Případně si obnos odkládá do kasičky. Kolem osmi až deseti let už podle odbornice může dávat smysl také vlastní účet a platební karta pod dohledem rodiče.
Výše kapesného se odvíjí od možností rodičů. Ohled by se však měl brát i na věk dítěte. „Je nutné přihlédnout i k tomu, co si z kapesného bude samo hradit. Je rozdíl, zda má sloužit jen na drobné radosti, nebo také na svačiny, dopravu či školní potřeby,“ vysvětluje odbornice. Důležité proto je jasně si s dítětem nastavit, které výdaje už přebírá do své odpovědnosti a které nadále platí rodiče. „Podle našeho průzkumu dostává více než polovina dětí měsíčně 100 až 600 korun.“
Není to příjem ze zaměstnání
Kapesné by nemělo fungovat jako nástroj trestu.„Základní kapesné doporučuji dávat pravidelně a bez podmínek. Díky tomu se dítě učí plánovat s předvídatelným příjmem, podobně jako bude jednou hospodařit s výplatou.“ Za běžné domácí povinnosti, například úklid vlastního pokoje nebo vynesení koše, by podle odbornice dítě odměnu dostávat nemělo.
„Smysl ale může dávat odměna za práci navíc, která přesahuje běžné povinnosti. Kapesné bych nespojovala se známkami. Školní výsledek nemusí vždy přesně odpovídat úsilí dítěte a finanční odměna může postupně vytlačit jeho vnitřní motivaci učit se.“
U mladších dětí je vhodnější týdenní kapesné, protože celý měsíc je pro ně příliš dlouhý a abstraktní. Starší děti už mohou dostávat peníze jednou měsíčně a plánovat ve větším časovém horizontu.
„Pomáhá také rozdělit kapesné na běžné utrácení a na spoření. Nemusí jít o přesně dané poměry. Důležité je, aby si dítě zvyklo odložit část peněz hned po jejich obdržení, nikoliv pouze to, co mu náhodou zbyde,“ nabádá odbornice. Dobře fungují také konkrétní spořicí cíle. Místo obecného „musíš šetřit“ si dítě zvolí například hru, kolo nebo výlet, stanoví si potřebnou částku a sleduje, jak se k ní přibližuje. „Rodiče by měli hospodaření s dítětem průběžně probírat, ale neměli by kontrolovat a hodnotit každý drobný nákup. Cílem je naučit dítě rozhodovat, ne rozhodovat za něj.“
Důslednost je klíč k úspěchu
Stejně jako dospělý hospodaří s penězi do další výplaty, i dítě se postupně učí plánovat své výdaje do dalšího kapesného. V tomto ohledu je důležitá především důslednost.„Pokud rodiče kapesné pokaždé automaticky doplní, dítě se nenaučí pracovat s omezeným rozpočtem.“
Výjimkou jsou nezbytné výdaje nebo mimořádná situace. I tehdy je ale dobré rozlišit, zda rodič dítěti peníze daruje, půjčí z příštího kapesného, nebo zaplatí konkrétní nutnou věc. Důležité je reagovat bez zesměšňování a trestání. Smyslem je společně zjistit, co může dítě příště udělat jinak.
Hotovost a účet rozvíjejí trochu jiné dovednosti, proto může být zejména na začátku nejlepší jejich kombinace.„U mincí a bankovek dítě fyzicky vidí, jak mu peníze ubývají, což je pro mladší děti názornější. Účet ho naopak připravuje na svět, ve kterém se většina plateb odehrává bezhotovostně, a učí ho pracovat s kartou, mobilní aplikací, zůstatkem i historií transakcí,“ uzavírá Veronika Benešová.
Výhodou účtu je možnost nastavit pravidelné kapesné, rozdělovat peníze mezi placení a spoření a zpětně si projít jednotlivé útraty. Samotná technologie ale finanční gramotnost dítě nenaučí. Nejdůležitější stále zůstává, aby rodiče s dětmi o penězích otevřeně mluvili a postupně jim dávali větší odpovědnost.
Zdroj: autorský článek, rozhovor s Veronikou Benešovou
Marianne Talk s Beatou Rajskou: Co nám v oblékání nejvíc ubližuje a jak to zachránit
