Klasický výklad, učebnice a sezení v lavicích ustupují v některých školách nápaditějším způsobům, jak děti do učení vtáhnout. Jednou se třída promění v investiční klub, jindy v les, zkušebnu kapely nebo herní svět s vlastními pravidly. Přinášíme pět příkladů, jak může výuka taky vypadat.
Podkrovní prostor v ZŠ Loučná nad Desnou na Šumpersku je zaplněný nástroji – v řadě za sebou stojí deset kytar, vedle nich klávesy a baskytary, v koutě bicí souprava, jsou tu i flétny a bubny. Hudební výchova tady připomíná spíš zkoušku kapely než klasickou hodinu.
„Na začátku roku nechám žáky vybrat, jestli chtějí hrát na hudební nástroj, nebo se klasicky učit. Pravidelně si vybírají hraní,“ říká ředitel školy Petr Lukáš s tím, že po roce mohou nástroj vyměnit za jiný. Během hodiny (či několika vyučovacích hodin) se vždycky učí nějakou písničku, kterou si pak zkusí všichni společně zahrát.
Sám ředitel usedá ke klávesám, ale když je potřeba vezme do ruky baskytaru nebo bubny. Ostatně není co se divit - je muzikant, hraje v kapele a ve škole už před lety založil pěvecký sbor, který dnes čítá sto členů včetně bývalých absolventů. Podle něj se hudba má spíš hrát, než se o ní učit.
Na houby
Žáci ze ZŠ Zbraslavice na Kutnohorsku se učí i venku. Pobyt mimo lavice se ale neomezuje jen na školní zahradu s venkovní učebnou (kterou tady taky mají), zbraslavští školáci chodí i dál, třeba na houby. „Místo abychom seděli a četli si o nich v učebnici, tak se zvedneme a na celé dopoledne jdeme do lesa,“ popisuje zástupkyně Kateřina Krulišová, která vyráží ven společně s dětmi.
Školáci si musí sami naplánovat cestu, najít jakým autobusem pojedou, dojít do lesa, hledat houby. Pak si stáhnou aplikace a určují, co našli. A to ještě stále není všechno. Ve škole houby zváží a když uschnou, spočítají ztrátu vody. Taky si vytvoří fotoatlas a v rámci výtvarky si jednu houbu vymodelují.
Hodina přírodopisu v osmé třídě. Na tabuli je napsané téma: zažívací soustava. Místo klasického výkladu se ale začíná hrou. Učitelka vybírá dva žáky, kteří na chvíli opustí třídu a čekají za dveřmi. Ostatní mezitím vytvoří dvojice pojmů – jako v pexesu. Když se hráči vrátí do třídy, začíná hádání.
Postupně oslovují spolužáky, kteří jim říkají své pojmy. Úkolem je najít správné dvojice. Takže pokud jeden spolužák řekne pepsin a druhý „štěpí bílkoviny“, je potřeba vědět, že to patří k sobě. Ve třídě pak zaznívají další slova jako játra, produkce žluči, dutina ústní, mechanické trávení a tak dále.
Na ZŠ Štíty v Olomouckém kraji se tak třída na chvíli promění v živou síť asociací, kde se místo biflování zapojuje paměť, učení, ale i zábava.
Investiční klub
NaZákladní škole v Zábřehu, v ulici Boženy Němcové, se dvakrát do měsíce scházejí žáci v investičním klubu. „Klub navazuje na velmi kladný ohlas u starších dětí, které byly nadšené z hodiny věnované bitcoinu a investování. Součástí této hodiny byla i praktická část, kdy si děti stáhly do mobilu softwarovou bitcoinovou peněženku a já jim na ni poslala pár satů (jednotek bitcoinu),“ popisuje Michaela Egerová, školní koordinátorka podpory nadání. „I po roce mě zastavovali žáci na chodbě a říkali mi, jak se jim investice zhodnotila a že to byla hodina, která jim dávala smysl jako máloco. Tak mě napadlo zkusit otevřít školní investiční klub, ředitel školy souhlasil. Nabídka směřovala k žákům osmých ročníků.“
Žáci se na kroužku neučí pouze zacházet s penězi, ale především vyhodnocovat informace, pracovat s rizikem, plánovat a rozhodovat se s rozvahou. Velkou výhodou je propojení s reálným světem. Sledují aktuální dění, geopolitickou situaci, setkávají se s pojmy jako psychologie trhu, bias (myšlenkové zkreslení), učí se rozlišovat mezi fakty, názory a marketingovými sděleními. Rozvíjejí kritické myšlení.
„Pracujeme s reálným akciovým portfoliem, věnujeme se jak stock pickingu (tj. aktivně vybíráme konkrétní jednotlivé akcie), tak i indexovému investování,“ dodává Michaela Egerová s tím, že na základně velkého ohlasu nabídla během loňského školního roku nahlédnutí do světa investic i učitelům a rodičům.
Doporučujeme
reklama
Celotáborová hra
Zdi učebny zdobí štíty a přilbice, žáci během roku bojují s Krakenem a při přespávačce ve škole potkávají bohyně. Celoroční tematické hry používá učitelka Lenka Kratochvílová ze ZŠ Uhlířské Janovice jako způsob, jak děti motivovat k učení i spolupráci.
Celoroční hra na jedno téma umožňuje přirozeně propojovat různé předměty.„Například při tématu Hledá se Nemo se děti pracovaly ve skupinách rozdělených do posádek lodí. Za splněné úkoly sbíraly mušle, společně četly knihu s tematikou oceánu a zároveň se učily o životě v mořích. Hra tak přirozeně spojovala zábavu s rozvojem čtenářské gramotnosti a poznáváním světa,“ popisuje učitelka.
V minulosti už děti s Lenkou Kratochvílovou putovaly za Krtkem a kalhotkami, při kterém například pěstovaly len, vydaly se za Robinem Hoodem, jehož příběh využily k poznávání života ve středověku a vyzkoušely si také lukostřelbu. Při Pohádkách tisíce a jedné noci procházely dveřmi do pohádky a přenášely se v čase, Harry Potter a kámen mudrců přinesl do třídy pokusy a lektvary, Nekonečný příběh rozvíjel fantazii...
Hra podle Lenky Kratochvílové pomáhá vytvářet ve třídě atmosféru, v níž má učení hlubší smysl. Každý týden se s dětmi vracejí k tomu, co se povedlo, jak se kdo zachoval, koho by chtěli ocenit a jak se při jednotlivých situacích cítili. Tematické hry jsou navíc nevyčerpatelnou zásobárnou nápadu, jak zpestřit výuku: s žáky vyrážejí na výlety, společně vymýšlejí hymnu, zapojuje rodiče nebo přespávají ve škole.
Její záliba v tematických hrách ostatně začala dávno před učitelskou praxí. Už v sedmnácti letech chtěla pořádat pro děti výpravy do přírody a tematické hry a později deset let organizovala vlastní tábory, dokonce i její diplomová práce byla na toto téma. „Když jsem pak dostudovala, přenesla jsem tematické hry i do výuky,“ říká.
BOX: Nadační fond Eduzměna spustil v roce 2020 projekt, jehož cílem je přinášet inovativní přístupy ve výuce, podporovat učitelské sbory a více zapojovat rodiče i zřizovatele do dění ve školách, a to vždy v rámci celého regionu. Každé zapojené škole je k dispozici průvodce, který pomáhá s jejím rozvojem. Po pěti letech pilotní fáze na Kutnohorsku se Eduzměna rozhodla své zkušenosti rozšířit do dalších koutů Česka, kde chce pokračovat v propojování všech, kdo ovlivňují vzdělávání. Od letošního září bude Eduzměna nově působit v celkem osmi regionech napříč republikou.
Galerie: Když se třída změní v kapelu, les nebo herní svět. Pět způsobů, jak děti nadchnout pro učení
