Český jazyk je krásný, pestrý a květnatý. To se týká zejména jeho stylistiky, jejíž součástí jsou i přirovnání. Některá z nich jsou jasná a jednoduchá, nad jinými se musí člověk zamyslet. V našem kvízu můžete otestovat, jak moc je máte v malíku.
Přirovnání je pojmenování něčeho či někoho na základě srovnání či podobností. Známá jsou přirovnání „je zdravý jako řípa“ nebo „pevný jako skála“, která jsou vcelku zřejmá. Pak jsou tu ale i ta trochu zákeřná.
Metafora a metonymie
Mezi záludná přirovnání se řadí metafory a metonymie. Pro ujasnění: metafora je přenesené pojmenování na základě vizuální podobnosti. Horám se například říká „horské hřbety“ , protože připomínají tvar hřbetů zvířat. Metonymie je naproti tomu přenesené pojmenování na základě vnitřní, myšlenkové souvislosti. Člověk si ho tak musí domyslet. Například věta: „Přečetl celého Čapka.“ znamená, že dotyčný nečetl danou osobu, ale přečetl všechna Čapkova díla.
Na přirovnáních jsou založeny i další slovní hrátky. To se týká například rčení, která se používají za účelem oživení jazyka a pobavení – například: „Dočkej času jako husa klasu.“. Podobně na tom jsou i příslovíneboli životní moudra, jejichž smyslem je ponaučení. Například: „Co oči nevidí, to srdce nebolí.“. A nakonec se přirovnání využívají i v pořekadlech, skrz která se obvykle sdílí určitá lidská zkušenost, tedy třeba: „vzít nohy na ramena“ či „vytloukat klín klínem“.
To bylo pro ujasnění. Teď už se můžete pustit do našeho kvízu a zjistit, jak dobře česká přirovnání, která se běžně používají, znáte vy.
.jpg)
