Tetování zdobí, ale i škodí. Podle nové studie může ovlivnit imunitní systém

Zatímco řešíme barvu, motiv a výběr tatéra, málokdy přemýšlíme nad tím, co se děje v kůži pod inkoustem. Na to se v poslední době zaměřili vědci. A došli k překvapivému závěru. Aktuální průzkumy uvádějí, že tetování má ve věku 18–64 let zhruba 23 procent lidí. A v Česku (i jinde v Evropě) je častější u žen než u mužů. U nás se nechává tetovat asi třetina žen, mužů pětina.

Proč se necháváme tetovat

Tetování je forma sebevyjádření. Pro někoho představuje důležité životní události (moje kamarádka má na krku vytetované datum narození svých dětí), pro jiného je to symbol síly, mateřství, svobody nebo lásky. Někdy jde o estetiku a touhu ozdobit si tělo, jindy o způsob, jak uzavřít náročnou kapitolu života.

To jsou podle psychologů důvody, proč se necháváme tetovat. Pro někoho je to i forma terapie, tečka za těžkým obdobím nebo připomínka toho, že jsme něco zvládli. Já byla kdysi odpůrce tetování, po smrti syna jsem si ale nechala vytetovat na ruku něco, co mi ho bude připomínat každou sekundu mého života. Zároveň se objevují i studie, které naznačují, že lidé s tetováním častěji řeší psychické potíže nebo mají horší spánek, ale odborníci zároveň zdůrazňují, že z toho nelze vyvozovat jednoduché závěry. Tetování samo o sobě nic „nediagnostikuje“.

Co se děje v těle po tetování

Ať už se rozhodnete pro tetování z jakýchkoli důvodů, z biologického hlediska je tetování řízené poranění kůže. Jehla opakovaně narušuje pokožku a do hlubší vrstvy vpravuje pigment. Tělo na tenhle zásah reaguje zánětlivou odpovědí, která je přirozenou součástí hojení. Jakmile se necháme tetovat, imunitní systém se okamžitě aktivuje, vyhlásí malý poplach a vyšle „úklidovou četu“, aby zjistila, co se to pod kůži nastěhovalo.

Část barvy se mu sice podaří zpracovat, ale něco tam zůstane – což samozřejmě chcete, pokud jdete na tetování. Vědci navíc zjistili, že drobné kousky pigmentu se mohou dostat i dál, třeba do lymfatických uzlin. Neznamená to automaticky problém ani důvod k panice. Spíš to jen ukazuje, že tetování není jen obrázek na povrchu, ale biologický proces, který si tělo dobře pamatuje.

Tetování a účinnost očkování

Právě skutečnost, že tělo s pigmentem z tetování určitým způsobem „pracuje“ i dlouhodobě, otevřela vědcům další téma. Pokud se drobné částice barvy dostanou do lymfatických uzlin, může to nějak ovlivnit reakci organismus například na očkování. Některé laboratorní pokusy naznačují, že když se vakcína aplikuje do místa, kde imunitní systém zároveň „eviduje“ i pigment z tetování, může být jeho odpověď o něco jiná než obvykle. Neznamená to ale, že by tetování „rušilo“ očkování nebo že by potetovaní lidé měli slabší imunitu. Spíš jde o zajímavou biologickou souhru, kterou věda teprve rozplétá.

Máme mít z tetování obavy?

Důvod k panice ale není, aspoň to říkají odborníci. Tetování samo o sobě nepatří mezi věci, které by měly vadit při očkování. Jestli jste se nechali tetovat v čistém studiu, a použil na vás tatér kvalitní barvy, tělo si s tím většinou poradí bez větších dramat. Myslete ale na to, že když přijdete z tetování, chce to čas na zahojení. Teprve po zahojení jděte na očkování, pokud nějaké plánujete. A pro jistotu lékaři zmiňte, že máte tetování (pokud si toho sám nevšiml).