Možná je to jeden z nejtišších orgánů v našem těle. Nevydává zvuky, nebolí při každé drobnosti a většina z nás o něm přemýšlí až ve chvíli, kdy se něco pokazí. Přesto štítná žláza ovlivňuje energii, metabolismus, náladu, spánek i hormonální rovnováhu. A právě u žen bývá dlouhodobě jedním z nejcitlivějších míst organismu.
Sotva větší než vlašský ořech, přesto má pod palcem
naši energii, náladu, hmotnost i tempo, jakým naše tělo funguje. Štítná žláza pracuje
většinou tiše a moc jí nevěnujeme pozornost. V poslední době se o ní však mluví
častěji, roste totiž počet případů rakoviny štítné žlázy. Proč se to děje? Ano,
máme dokonalejší vyšetřovací metody, a to, co nikdo před dvaceti lety neviděl, se teď zobrazí během několika minut. Viníkem je ale i
náš životní styl.
Poslední výzkumy naznačují, že problém je pravděpodobně
složitější. Lékaři totiž nepozorují pouze více malých nádorů. V některých
zemích přibývá i případů větších a pokročilejších forem onemocnění. To
naznačuje, že část nárůstu může být skutečná. Vědci proto začínají hledat
odpovědi mimo nemocniční ordinace. Zajímají je naše každodenní návyky, prostředí, ve kterém žijeme, i změny, které přinesla moderní doba.
Život v režimu „stále zapnuto“
Budík. Telefon. Práce. Rodina. Notifikace. Další úkol.
Další termín. Náš organismus byl po tisíce let nastaven na střídání aktivity a
odpočinku. Dnes ale často fungujeme v režimu permanentní pohotovosti. Tělo sice
zvládne občasný stres velmi dobře, problém nastává ve chvíli, kdy se z něj
stane každodenní kulisa života. Štítná žláza patří mezi orgány, které jsou na
hormonální změny mimořádně citlivé. Není divu, že ji někteří odborníci označují za jakýsi biologický barometr – reaguje na to, co se děje uvnitř nás i kolem
nás. Samotný stres rakovinu nezpůsobuje. Může však
ovlivňovat hormonální rovnováhu, imunitní systém i celkové fungování organismu.
Naše babičky řešily, jestli bude dost uhlí na zimu. My
řešíme složení séra na pleť, BPA v plastových lahvích a počet kroků v mobilní
aplikaci. Svět se změnil neuvěřitelným tempem, a spolu s ním i prostředí, ve
kterém naše tělo funguje. Denně přicházíme do kontaktu s desítkami látek, o
kterých naši předci nikdy neslyšeli. Většina z nich je bezpečná, některé ale mohou zasahovat do citlivé hormonální rovnováhy. A štítná žláza patří mezi
nejcitlivější „manažery“ našeho organismu, který reaguje na to všechno. Samozřejmě,
není to důkaz, že za nárůstem onemocnění může plastová krabička na oběd, ale je
to další dílek do skládačky.
Ženská záležitost?
Puberta, těhotenství, menopauza. Tyhle všechny hormonální změny mají vliv na štítnou žlázu. I proto není žádné překvapení, že
právě ženy tvoří většinu pacientů s onemocněním štítné žlázy, včetně
rakoviny. Nejsou to ale jen hormony, které štítnou žlázu dokážou rozhodit. Ženy
mají totiž jeden talent navíc. Dokážou líp zachytit, když se něco děje. Když
chybí energie, ručička na váze se začne hýbat směrem nahoru nebo se nálady střídají
jako na houpačce, začnou to řešit.
Ne vždy přichází problém v podobě červené hlasité kontrolky. Někdy
se ozývá nenápadně. Nevysvětlitelná únava. Pocit, že energie dochází už
dopoledne. Zimomřivost. Horší spánek. Výkyvy nálad. Bušení srdce. Přibírání
navzdory stejnému jídelníčku. Ve většině případů nejde o rakovinu. Mohou ale
upozorňovat na to, že hormonální systém není v ideální rovnováze. A právě tehdy stojí za to zbystřit. Protože tělo s námi komunikuje neustále. Jen jsme se ho v tom hlučném světě naučili neposlouchat.
