Nejdřív si myslíte, že jste jen špatně došlápli. Druhý den vás pata píchne znovu. Za týden už při ranním vstávání našlapujete jako čáp na rozpálené střeše. A najednou zjistíte, že obyčejná cesta pro rohlíky je sportovní disciplína. Právě tak se projevuje patní ostruha.
Bezproblémová chůze je něco, co považujeme za samozřejmé, dokud nás něco nezačne bolet. V případě patní ostruhy je to moment, kdy se ráno postavíte z postele a první krok vypadá, jako kdybyste šlápli na kousek lega. A pokud jste na lego někdy šlápli, budete souhlasit, že to opravdu dost bolí.
Patní ostruha vlastně nebolí
Možná vás překvapí jedna věc. Patní ostruha sama o sobě většinou vůbec nebolí. Celé roky nadáváme na „ostruhu“, přitom za bolest může něco jiného. „Bolestivá je plantární fascie se zánětem, který vzniká dlouhodobým přetěžováním měkkých tkání chodidla,“ vysvětluje Iva Bílková, vedoucí fyzioterapeutka FYZIOkliniky. Plantární fascie je silný vazivový pruh na spodní straně chodidla, který drží naši klenbu pohromadě. Když ho tedy dlouhodobě přetěžujeme, začne protestovat. A dost hlasitě. Samotný kostní výrůstek je spíš důkaz, že chodidlo už nějakou dobu volá o pomoc. Spousta lidí má patní ostruhu a vůbec o ní neví. Jiní trpí velkou bolestí, aniž by se kostní výrůstek vůbec vytvořil.
Nemusíte být maratónští běžci. Patní ostruha si ráda vybírá úplně obyčejné profese. Učitelky. Číšníky. Zdravotní sestry. Kadeřnice. Prodavačky. Prostě všechny, kteří celý den stojí. Stejně tak si umí smlsnout na víkendových sportovcích, kteří po pěti dnech u počítače v sobotu vyběhnou deset kilometrů, protože „je přece potřeba něco dělat pro zdraví“. A pak jsou tu boty. Krásné, ale tvrdé. Nebo ty staré, ve kterých už dávno nefunguje žádné tlumení. Chodidla si všechno pamatují.
Ranní kroky, které nechcete zažít
Existuje jeden příznak, který fyzioterapeuti slyší pořád dokola. „Ráno vstanu a první kroky jsou příšerné. Jako bych šlapal po střepech. Pak se to trochu rozchodí.“ Jak říká hlavní fyzioterapeutka Iva Bílková, typická je pichlavá bolest při každém kroku, citlivost paty i bolest po delším stání nebo chůzi. Plantární fascie během noci odpočívá. Jenže jakmile se ráno postavíte, dostane okamžitě plnou dávku zátěže. A ozve se. Přesně proto bývají první kroky nejhorší. Jakmile se tkáň trochu zahřeje, bolest může ustoupit. Bohužel jen dočasně. Po delším stání nebo větší procházce se většinou připomene znovu.
Fyzioterapeutka upozorňuje, že patní ostruha vzniká postupně a často se na ní podílí víc než jen samotné chodidlo. „Patní ostruha nevzniká náhodně. Její příčinou je dlouhodobé přetěžování měkkých tkání. Přestože se projevuje na konci těla, její základ může být ve vadném držení bederní páteře, které ovlivňuje souhru svalových skupin,“ říká odbornice. Viníkem můžou být i oslabené hýžďové svaly nebo změněný způsob chůze. Pata je jen poslední článek řetězce.
Domácí SOS pro bolavou patu
Chodidlům můžete samozřejmě ulevit. Iva Bílková doporučuje pravidelně protahovat lýtka, masírovat plosku nohy klidně obyčejným tenisákem a dopřávat chodidlům teplo, které podpoří prokrvení. Hodně udělá i kvalitnější obuv nebo měkké vložky tlumící nárazy. A mimochodem – pokud večer sedíte u seriálu, zkuste místo bezmyšlenkovitého scrollování pár minut přejíždět chodidlem po masážním míčku.
Nákupní tipy
reklama
Kdy si přestat hrát na hrdiny
Bolest, která trvá týdny nebo vás omezuje při běžné chůzi, není něco, co by se mělo „rozchodit“. Fyzioterapeutka doporučuje navštívit fyzioterapeuta nebo ortopeda dřív, než se z drobného problému stane chronická záležitost. Moderní ultrazvuk dnes často ukáže víc než samotný rentgen, protože odhalí i stav měkkých tkání, tedy právě to, co skutečně bolí. Léčba není jen o tlumení bolesti.
Masti, analgetika nebo obstřiky sice dočasně pomůžou, ale příčinu většinou neřeší. Fyzioterapie se proto zaměřuje na obnovu správné funkce chodidla, uvolnění přetížených struktur a odstranění pohybových stereotypů, které k potížím vedly. Součástí moderní léčby může být také fokusovaná rázová vlna. Jejím cílem není „rozbít“ kostní výrůstek, jak se někdy mylně uvádí, ale podpořit prokrvení zanícených tkání a urychlit jejich hojení. Úspěch terapie však závisí také na spolupráci pacienta, jak zdůrazňuje Iva Bílková.
Zdroj: Autorský text, Mgr. Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.cz
Nejosobnější zpověď Kateřiny Cajthamlové: Přes seznamku jsem potkala spoustu exotů