Ráno otevřete e-mail a dovolíte umělé inteligenci, aby vám připravila odpověď. Potom ji několikrát upravíte. AI vám mezitím navrhne prezentaci, shrne poradu, vytvoří tabulku a nabídne pět variant textu. Jenže každou z nich musíte projít, zkontrolovat a rozhodnout, která je vlastně nejlepší. Práce je díky tomu rychlejší, pocit úlevy se ale někdy nedostaví.
Naopak. Člověk může mít na konci pracovního dne pocit, že několik hodin nedělal nic jiného, než kontroloval, opravoval, vybíral a přepínal mezi jednotlivými úkoly. Právě na tento nový typ mentálního přetížení se začíná soustředit pozornost zahraničních odborníků i firem. Má i své nové označení: „AI brain fry“, tedy stav, kdy intenzivní práce s umělou inteligencí vede k mentální únavě, informačnímu přetížení a horšímu soustředění. Podle výzkumu Boston Consulting Group, který byl publikován v Harvard Business Review, může příliš intenzivní používání AI nebo neustálé kontrolování jejích výstupů zvyšovat únavu, počet chyb a takzvanou rozhodovací únavu.
Když za nás část práce udělá AI, zůstane nám víc času. Taková byla představa. Praxe vypadá ale jinak. Pokud zaměstnanec díky AI připraví prezentaci za hodinu místo tří, neznamená to automaticky, že má dvě hodiny volno. Firma tak může zjistit, že nyní zvládne další prezentaci. Nebo další analýzu. Nebo více klientů. Technologie tak někdy neodstraňuje práci, ale posouvá hranici toho, kolik práce se od člověka očekává. „Řada zaměstnanců dnes využívá AI prakticky celý den. Pomáhá jim s e-maily, prezentacemi, analýzami, texty nebo zákaznickou podporou. Místo očekávaného ulehčení práce ale může přijít jiný problém. Lidé musí neustále vyhodnocovat, zda jsou výstupy správné, upravovat formulace nebo kontrolovat fakta,“ říká Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz. Podle něj navíc AI přináší další vrstvu učení. Zaměstnanec se neučí pouze svou práci, ale taky to, jak správně používat nové nástroje, jak formulovat zadání a jak rozpoznat chyby v jejich výstupech. „Mozek se tak během zvýšené části pracovní doby musí učit něco nového. Od informací po nové způsoby zpracování úkolů. A to může být samo o sobě vyčerpávající,“ dodává datový analytik.
Kontrola práce, kterou vytvořil někdo jiný
AI může napsat text během několika sekund. Může vytvořit tabulku, analyzovat data nebo navrhnout několik řešení. Jenže někdo musí zjistit, jestli je to správně. V tom je paradox současné kancelářské práce. Člověk už nemusí úplně všechno vytvářet od začátku. Místo toho se z něj stává editor, kontrolor a rozhodčí. Dostane deset (nebo dvacet) návrhů místo jednoho. Tři varianty místo žádné. Stovky řádků textu místo prázdné stránky. Na první pohled je to efektivnější. Psychicky může být ale náročné pořád dokola rozhodovat, co se dá použít, co je špatné a co je potřeba přepracovat. Výzkum zveřejněný v Journal of Organizational Behavior například analyzoval více než 2 700 příspěvků na sociální síti X a zjistil souvislost mezi vysokou mírou kontroly ze strany AI a vyšší mírou stresu. Naopak spolupráce člověka s AI, při které má člověk větší prostor pro vlastní rozhodování, byla spojena s nižším stresem. Rozdíl není v tom, jestli člověk AI používá, ale jakou roli při práci s ní má.
Podle autorů studie BCG může mentální přetížení souviset s množstvím AI výstupů, které musí člověk průběžně sledovat a vyhodnocovat. Mezi hlavní projevy patří mentální mlha, obtížnější soustředění nebo pomalejší rozhodování. Výzkum publikovaný v International Journal of Information Management například ukazuje dvojí efekt AI. Generativní AI může zvyšovat produktivitu a některé aspekty pracovního zapojení, zároveň ale takzvaný AI technostres souvisí s vyšším vyčerpáním, konfliktem mezi prací a osobním životem a nižší pracovní spokojeností. AI práci možná usnadňuje, ale zároveň ho psychicky více zatěžuje.
Když je produktivita past
Pokud zaměstnanec díky AI zvládne práci dvakrát rychleji, může vzniknout otázka: proč by tedy neměl zvládnout dvakrát tolik? Technologie, která byla určená k úspoře času, se tak může změnit v nástroj, který „volný“ čas znova zaplní. „Mnoho zaměstnanců má navíc pocit, že musí neustále dokazovat svou hodnotu. Objevují se obavy, zda je firma v budoucnu nenahradí automatizací nebo levnějšími AI nástroji. Kombinace nejistoty, rychlého pracovního tempa a permanentního digitálního tlaku může být pro zaměstnance velmi náročná,“ říká Martin Venglář ze společnosti Nomce.
Doporučujeme
reklama
Méně nástrojů, více klidu?
Co by mohlo tedy fungovat? Ne všechno, co AI umí, musí zaměstnanec používat. Více nástrojů nemusí znamenat více produktivity. Každá nová aplikace znamená další prostředí, další způsob práce a další množství informací, které musí člověk zpracovávat. „Stále častěji se diskutuje i o tom, zda lidé vůbec dokážou dlouhodobě fungovat v prostředí, kde musí být neustále online, reagovat v reálném čase a současně kontrolovat práci umělé inteligence,“ konstatuje datový analytik Michal Španěl. Firmy proto začínají víc řešit digitální hygienu, přetížení zaměstnanců nebo pravidla pro používání AI nástrojů. Když nám AI odstraní část práce jen proto, aby nám šéf dal víc další práce, úleva to není a je to jen rychlý způsob, jak se víc unavit.
Zdroj: Autorský text, JenPrace.cz, Nomce, Harvard Business Review, Boston Consulting Group, Financial Times, Euronews, Springer, Sciencedirect
Co chtějí muži od žen a ženy od mužů? Terapeuti Michal a Michaela Bartošovi vysvětlují, proč si často ubližujeme
