Popeleční středa a půst jako restart těla i hlavy. Čtyřicet dnů ho jako naši předci ale držet nemusíme

Pro někoho je postní doba tradice, pro jiného zvyk z dětství, pro dalšího příležitost zkusit něco jiného – ubrat, zpomalit, přemýšlet, co nám vlastně dělá dobře. Nebo taky šikovná výmluva, proč si na měsíc odpustit sladkosti. Postní doba není jen položka v církevním kalendáři. V evropské tradici to býval čas, kdy si lidé dobrovolně „utahovali opasky“. Méně hodování, víc sebekázně a trochu víc ticha na přemýšlení. A i když nejste pravidelným návštěvníkem kostela, občasné vědomé „ubrání“, třeba na talíři, může tělu i hlavě prospět.

Půst nemusí být o hladovění

Máme tedy začít držet čtyřicetidenní půst, jako kdysi naši předci? Ale ani oni často nehladověli čtyřicet dnů bez jídla. Tradiční půst většinou znamenal omezení masa, živočišných tuků nebo jim stačilo jen jedno jídlo denně. Navíc jejich životní styl byl jiný. Měli více fyzické práce, jedli sezónní potraviny a skladba jídelníčku byla úplně jiná, než máme my.

Držet dnes čtyřicet dnů přísný režim bez dohledu odborníka není pro většinu z nás dobrý nápad. Dlouhé hladovění si může vybrat daň – ubývají svaly, hormony začnou protestovat, imunita může slábnout a nálada může lítat nahoru a dolů. Jestli tedy přemýšlíte o razantnějším omezení jídla, rozumnější je probrat to s lékařem než spoléhat na pevnou vůli.

Půst jako vědomé rozhodnutí

Smysluplnější je chápat čtyřicet dnů spíše symbolicky, jako období vědomého zklidnění a střídmosti. Může to být omezení masa jen v určité dny, vynechání alkoholu, sladkostí nebo večerního zobání různých nezdravých pochutin. Pro někoho to ale může být půst mediální nebo spotřební. Vypneme si mobily, nebo aspoň výrazně omezíme jejich používání, nebudeme si kupovat nic, co nepotřebujeme (i tak máme plné skříně). Nejdůležitější otázka by tedy neměla znít, kolik dní vydržíte, ale proč to vlastně děláte. Pokud se z půstu stane soutěž nebo způsob, jak si něco dokázat, ztrácí smysl. Když se ale vědomě rozhodneme na omezený čas ubrat a podívat se na své návyky z odstupu, pak smysl má.

Jak půst držet, aby neškodil

Nezačínejte hladovku, jestli jste těhotná, kojíte, máte cukrovku, trpíte poruchou příjmu potravy, nebo máte nízké BMI. Vždy se raději poraďte s lékařem. Pokud začnete, nepřehánějte to první den. Jestli běžně jíte 3krát denně, nestartujte hned dvoudenní hladovkou. Začněte drobnými kroky, jeden den nejezte maso, nebo omezte sladkosti, případně vyzkoušejte přerušovaný půst (12-14ti hodinové okno).

Když na to půjdete zhurta, prudké přerušení jedení může tělo i hlavu zaskočit. Vyvarujete se taky závratí, nebo kolapsu energie. Myslete i na dostatek tekutin, při delším půstu (více než 24-36 hodin) taky na elektrolyty. V postních dnech je lepší jíst kvalitně, aby mělo tělo dostatek mikroživin. Pokud se objeví silná slabost, závratě nebo výrazné výkyvy nálady, je na místě režim upravit nebo půst ukončit.

Je půst prospěšný, nebo naopak?

Pokud jde o půst, část odborníků mu nadšeně tleská, druhá část se na něj dívá skepticky. I výzkumy jsou rozporuplné. Část odborníků mluví o půstu jako o restartu, kdy si tělo odpočine, lépe hospodaří s cukrem v krvi a zklidní se i záněty v těle. To může prospět srdci a kondici. Jiné výzkumy ale nadšení brzdí a připomínají, že hladovka není univerzální trik pro každého. Objevit se totiž můžou bolest hlavy, únava, podrážděnost a u někoho i silný hlad, který může skončit nájezdem na lednici.