O čem je trend tradwives: Romantický návrat k ideální minulosti, která nikdy neexistovala

Když vám algoritmus začne radit, jak být „správnou ženou“

Možná už se to stalo i vám. Scrollujete sociálními sítěmi a narazíte na video usměvavé ženy v šatech jako z padesátých let, která klidným hlasem vysvětluje, jak přitáhnout „mužného živitele“. Buďte ženská, klidná, fit, usmívejte se, starejte se o domácnost a modlete se, aby ten pravý přišel. Právě tak dnes často vypadá obsah tvůrkyň, které internet označuje jako tradwives – tedy „tradiční manželky“. Na první pohled to může působit neškodně, dokonce uklidňujícím dojmem – jako zábavná hra na vintage retro. V době, kdy je svět hlučný, drahý a vyčerpávající, nabízí tenhle obsah iluzi jednoduchosti, jasných rolí a pomalého života.

Co vlastně znamená být tradwife

Tradwife není jen žena v domácnosti. Je to celý estetický a hodnotový balíček. Pečení chleba v dokonalých šatech, děti pobíhající po zahradě, důraz na ženskost, mateřství a podřízenost. Často s nevyřčeným sdělením, že ženám je nejlépe doma – a že moderní emancipace nám spíš uškodila. Jenže tradwives samy často pracují. Vydělávají prostřednictvím sociálních sítí, kurzů, spoluprací a prodeje životního stylu. Jejich „nepráce“ je ve skutečnosti velmi slušně zhodnoceným obsahem, kde jsou produktem ony samy – a jejich zdánlivě dokonalý svět.

Ideální minulost, která nikdy nebyla tak idylická

Tradwives se rády odvolávají na „staré dobré časy“. Nejčastěji na americká padesátá léta nebo ještě vzdálenější venkovskou minulost. Jenže tenhle ideál stojí na velmi vratkých základech. Model rodiny, kde muž vydělává a žena zůstává doma, byl historicky spíš výjimkou než pravidlem. Fungoval krátce, navíc jen pro určitou část společnosti – a především díky masivní státní podpoře bydlení, vzdělání a zaměstnanosti po druhé světové válce.

Ženy tehdy neměly přístup k antikoncepci, vlastním financím ani právní ochranu před domácím násilím. Právě z frustrace žen v domácnosti ostatně vzešla druhá vlna feminismu. Romantizovat tuhle dobu znamená zapomínat na velmi zásadní problémy, které se schovávají za dokonalými účesy, perlovými náhrdelníky, vždy upravenými dětmi a doma stlučeným máslem.

Starost o domácnost jako luxus 

Ikony současného tradwife obsahu, jako je Hannah Neeleman alias @BallerinaFarm nebo modelka Nara Smith, ukazují život plný klidu, krásy a zdánlivé lehkosti. Domácí vaření od základu, slušně vychované děti a upravený vzhled za všech okolností sice může působit nedosažitelně lákavě. Jenže za těmito obrazy často stojí značné finanční zázemí, pomoc dalších lidí a privilegium jejich volby. Kterou mají právě díky feminismu.

Odborníci mluví o takzvané symbolické práci. Nejde o skutečnou každodenní realitu mateřství, ale o estetickou performanci. Vidíte pečení chleba, ale ne drhnutí koupelny. Vidíte úsměvy, ale ne vyčerpání. A především – vidíte luxus, který si většina žen dovolit nemůže.

Proč je tenhle trend dnes tak silný

Není náhoda, že tradwives sílí právě teď. V době, kdy se v USA i jinde omezují reprodukční práva, zpochybňuje se feminismus a sociální systém selhává v podpoře rodin, působí návrat žen do domácnosti jako jednoduché řešení složitých problémů. Ne jako jedna z možností, ale jako ideál. Jenže většina žen pracovat chce. Ne proto, že by odmítaly rodinu, ale protože chtějí nezávislost, jistotu a možnost volby. Feminismus přece nikdy netvrdil, že žena nemá být doma. Tvrdil, že tam má být proto, že chce – ne proto, že musí.

Co si z tradwives vzít – a co raději nechat být

Je naprosto v pořádku mít ráda ženskost, krásné šaty, domácí koláče i pomalé rituály. Je v pořádku chtít zůstat doma s dětmi, pokud vám to dává smysl a máte tu možnost. Problém nastává ve chvíli, kdy se z jedné volby stává univerzální návod na „správný život“. Inspirujte se estetikou, pokud vás baví. Ale nenechte si namluvit, že skutečná svoboda leží v návratu do minulosti. Ta spočívá v tom, že si můžete vybrat vlastní cestu – a jít po ní bez pocitu viny.

Zdroj: theguardian.com, elle.com, voguearabia.com