Tipy na podzimní a zimní čtení: Knihy, které zahřejí stejně jako hrnek horkého čaje

Osobně jsem takový čtenář na baterky. Během běžných dní si jen těžko hledám chvíli na to přečíst alespoň pár stránek a ve finále to stejně většinou dopadne tak, že se jednoho dne už zkrátka nedokopu – a tak kniha zůstane, zřejmě navždy, rozečtená. Období, kdy ale opravdu čtu – a vyloženě se na to těším – je letní dovolená a sezóna podzimu a zimy. Právě na podzim a v zimě mě čtení nějakým záhadným způsobem vtáhne natolik, že tomu sama nerozumím. Pojďme se proto společně podívat na některé knižní tipy, po kterých stojí za to sáhnout.

Mohlo by se vám líbit

Proč je důležité věnovat čas sama sobě: Rovnováha a spokojenost nepřichází samy

Napětí, které podtrhne atmosféru

Když je venku sychravo, celou atmosféru dokonale podtrhne napínavá detektivka. Thrillery a krimi romány se v chladných měsících čtou snad úplně nejlépe, protože umocní pocit tajemna. Pokud máte chuť na temnější příběhy, sáhněte po autorech jako je Lars Kepler, Jo Nesbo nebo klasická Agatha Christie. Nezapomeňte ani na poslední, nedávno vydanou knihu Dana Browna, Tajemství všech tajemství, jejíž příběh se odehrává v Praze. Pokud jste se s této knize ještě nedostala, věřte, že právě sychravý podzim a rychle se blížící zima je nejideálnější období.

Útěk z reality

Také milujete, když vás kniha vtáhne do úplně jiného světa? Žánry jako fantasy, sci-fi a další jsou na podzimní čtení jako dělané. Na mém must-read seznamu je, na doporučení mých kamarádek (ano, jsem jediná z party, která to ještě nečetla) kniha Čtvrté křídlo od americké autorky Rebeccy Yarros. Stejně skvělé jsou prý i její pokračování – Železný plamen a Onyxová bouře. Milovníky fantasy potěší i knihy autorky Sarah J. Maas – například Dvůr trnů a růží, který v sobě skrývá motivy známé pohádky Kráska a zvíře.

Mohlo by se vám líbit

Zpomalené myšlení, únava a podrážděnost: Co se děje s naším mozkem, když se venku ochladí

Klasiky, k nimž se rádi vracíme

Klasická literatura má v mém podzimním seznamu také své pevné místo. Ačkoliv mi mnohdy připomíná má školní léta, kdy jsem knihy četla k maturitě, ráda se k nim vracím. Například Malé ženy, které napsala Louisa May Alcott v roce 1868, jsou vždy takovým pohlazením po duši. Stejně tak Na větrné hůrce spisovatelky Emily Brönte. Kniha je navíc zfilmovaná a začátkem příštího roku míří do kin. Kdo se také nemůže dočkat Jacoba Elordiho a Margot Robbie v hlavních rolích?