I když je venku zatím jen vlezle chladno a sychravo, brzy přijde zima a s ní všechny krásy i nepříjemnosti, které ji vždy provázejí. Ať už toto roční období milujete, nebo ho naopak nenávidíte, mráz může být naším velkým nepřítelem. A to nejen kvůli pleti či snadnějšímu nachlazení, ale také kvůli našemu mozku. Nalaďte se na první mrazivá rána, škrábání aut a zjistěte, co se děje ve vašem mozku při nízkých teplotách.
Zima umí být v mnoha ohledech opravdu krásná – pohled na čerstvě napadaný sníh nebo na kouzelné obrazce, které mráz maluje na okna, či mrazivý vzduch, jež promění náš dech v páru. Někdy už je ale zkrátka až příliš velká zima. Ráno se těžko vstává, kreativita mizí a myšlenky se jakoby zpomalí. A kupodivu nejde jen o náš vnitřní pocit. Věda dokazuje, že chlad opravdu ovlivňuje náš mozek. Podle neurologa dr. Ryana Kyle Jonese z nemocnice Northwell Lenox Hill platí, že nízké teploty zpomalují přenos nervových vzruchů. Jinými slovy, mozek i tělo fungují o něco pomaleji. A to se netýká jen zmrzlých prstů – i vaše pozornost, paměť a soustředění mohou dočasně „zamrznout“.
Určitě to znáte – dáte si velké sousto zmrzliny nebo lok ledového nápoje a najednou vás prudce rozbolí hlava. Tomu se říká brain freeze – krátká, ale nepříjemná bolest v čele a spáncích. Podle Jonese tento jev zažívá přibližně třetina lidí, častěji děti a dospívající. Mozek se při tom ale skutečně „nezmrzne“. Jde o reakci citlivých nervů na patře a v krku – ty reagují na prudké ochlazení a vyvolávají krátký křečovitý stah cév. Dobrá zpráva je, že je to neškodné a většinou během pár vteřin brain freeze odezní sám.
Jak se mozek stará o teplotní rovnováhu
Naše tělo má úžasný mechanismus zvaný termoregulace, díky němuž si udržuje stálou vnitřní teplotu. O to se starají kůže, potní žlázy, krevní oběh a především mozek. V něm se o teplotu stará část zvaná hypotalamus, která neustále přijímá signály z nervových zakončení po celém těle. Když cítí chlad, spustí šokovou reakci: tělo začne třást, zrychlí se metabolismus a cévy se stáhnou, aby udržely teplo uvnitř. Proto máme v zimě bledé ruce a studené prsty – tělo se soustředí na ochranu životně důležitých orgánů.
Pokud je teplo nebo chlad extrémní a trvá příliš dlouho, může se systém termoregulace přetížit. V takových situacích hrozí hypotermie (prochladnutí) nebo naopak hypertermie (přehřátí). Z neurologického pohledu je paradoxně přehřátí mozku nebezpečnější než jeho mírné ochlazení – může totiž trvale poškodit mozkové buňky. Psycholožka Deborah Serani, profesorka na Adelphi University a autorka knihy Living with Depression, doplňuje, že vysoké teploty bývají spojeny s nárůstem úzkostí, depresí a sebevražedných myšlenek. Chlad naopak tyto projevy obvykle nezhoršuje, i když může ovlivnit naši náladu jinak.
Psychologické a emoční dopady zimy
Když jste vystaveni velkému chladu delší dobu, ovlivňuje to nejen tělo, ale i psychiku. Lidé bývají pomalejší v reakcích, hůře se soustředí, častěji chybují a mívají problém s rozhodováním. Z emocí se pak objevuje hlavně podrážděnost, únava, sociální uzavřenost a pocit osamělosti. Já upřímně, když stojím v mrazu na zastávce, proklínám každou vteřinu, o kterou se autobus zpozdí, a v tu chvíli jsem více než podrážděná a nenávidím všechno a hlavně všechny.
Naštěstí existuje řada způsobů, jak zimní měsíce zvládnout lépe – a to nejen fyzicky, ale i psychicky. Psycholožka doporučuje vytvořit si vlastní „zimní plán pohody“:
Dobře se oblékejte a mějte hodně vrstev. I drobné prochladnutí ovlivňuje náladu a dá se mu snadno zabránit jednou funkční vrstvou.
Užijte si pomalejší podzim a zimu. I když se to před Vánoci zdá jako nemožné, zkuste zpomalit. Dopřejte si horký čaj, koupel, vřelou knihu a hlavně relaxujte u vonných svíček.
Dopřejte si domácí teplo a útulno. Hřejivé deky, čaj, polévka, nebo horké kakao jsou drobnosti, které pomáhají víc, než se zdá.
Mějte dostatek světla. Seďte u okna a dopřejte si denní světlo, co to jde. Pomůže to vyrovnávat hladinu melatoninu.
Udržujte kontakt s lidmi. I když byste nejraději strávili dny zachumlaní pod dekou, nezapomínejte, že lidský kontakt je důležitý a nenechte se odradit od společenského života.
Držte se pravidelného spánkového režimu. I když nedostatek slunce a dny strávené pod dekou v teple lákají k odpolednímu šlofíku, snažte se si zcela nerozhodit vaše běžné fungování. Stabilita pomáhá tělu i mysli.
Zkuste aromaterapii. Osvěžující vůně jako máta, citrusy nebo rozmarýn povzbudí náladu i soustředění.
