Jak navázat nové přátelství v dospělosti? Jde to sice sice hůř, ale nevzdávejte to, můžete objevit poklad

Je to stejný problém jako v případě hledání nového partnera. Jakmile je člověk dospělý, má v hlavě srovnané priority a nerad vystupuje ze své komfortní zóny, těžko do svého života pouští někoho nového. Jenže dlouhodobá samota není řešení…

Podle nadace Adra se každý pátý senior v Česku cítí osamělý a nemá se komu svěřit s osobními věcmi. Není to ovšem jen problém starších ročníků. I po čtyřicítce můžete mít najednou pocit, že se vám vaši vrstevníci vzdalují, že kromě manžela a dětí nemáte tu pomyslnou BFF (Best Friend Forever). Navázat nová přátelství je ale ve středním věku velmi náročné. Co s tím?

Kolik přátel je dost?

Z psychologického hlediska neexistuje žádný „správný počet“. Důležitější než kvantita je kvalita. „Většina dospělých má kolem sebe několik bližších vztahů – často dva až pět lidí, kterým opravdu důvěřují. Vedle toho existuje širší okruh známých,“ vysvětluje psychoterapeutka Petra Jonášová. Naše kapacita je v tomto ohledu omezená. Ne proto, že bychom nebyli schopni milovat více lidí, ale protože blízký vztah vyžaduje čas, energii a emoční investici.

Přátelství v dětství se navazuje jednodušeji

Máte vedle sebe někoho, s kým se znáte už od základní školy a je nepostradatelnou součástí vašeho života? „Přátelství v dětství nebo za studií často vznikají přirozeně – sdílíme stejný prostor, stejné zážitky, podobnou životní fázi,“ vysvětluje odbornice působící na platformě Terapie.cz. Hlubší důvod, proč přetrvají, je ale jiný: vznikají v době, kdy ještě nejste tolik „obrnění“. V mládí jste otevřenější, spontánnější a méně kontrolujete, jak na okolí působíte. Tím pádem se vztahy zakládají autentičtěji. Nejsou tolik zatížené očekáváním, rolí ani opatrností.

Jak poznat opravdového přítele

Jistě i vy jste slyšeli rčení o tom, že jeden opravdový přítel je víc než deset známých. Jak ho ale poznat? „Je to vztah, ve kterém si člověk nemusí na nic hrát. Nemusí být lepší verzí sebe. Nemusí být pořád silný, zábavný nebo v pohodě. Může být i unavený, nejistý nebo smutný – a přesto zůstává přijatý,“ vysvětluje odbornice.

I z toho důvodu přátelství, která vzniknou až v dospělosti, často bývají stabilnější než ta v dětství. „Už víme, kdo jsme. A když se potkají dva lidé, kteří už nemusí nic dokazovat, může vzniknout velmi čistý vztah – bez her, bez tlaku, bez potřeby zapadnout. Takové přátelství nevzniká často. Ale když vznikne, bývá velmi stabilní,“ míní Petra Jonášová.

Při hledání buďte aktivní

Stejně jako všechny vztahy, i ty z dětství mohou časem a životními zkušenostmi „vyčpět“. Není důvod smutnit, je to přirozený koloběh života, vaše cesty se rozejdou. Jen je zkrátka nutné počítat s tím, že zaplnit prázdné místo je těžší. „Není to proto, že bychom byli méně schopní vztahů. Jsme jen opatrnější. Máme méně času. Nové přátelství v dospělosti nevzniká samo od sebe. Potřebuje vědomý krok: někde se objevit, někoho oslovit, vydržet první nejistotu,“ vysvětluje Petra Jonášová.

V knize The Great Good Place od sociologa Raye Oldenberga se poprvé objevil termín „Třetí místo“. První je domov, druhé práce a třetí všechno ostatní. V něm máte místo na seberealizaci a být chvíli sami sebou. Při všech povinnostech a stresu je nutné si na něj udělat vědomě čas, být pozitivní a proaktivní, přesně jak zmínila psychoterapeutka.

Nutná součást života

Možná tedy nejde o to, kolik přátel máte, ale zda máte alespoň jednoho, za kým můžete jít, když se věci začnou bortit. Můžete dát šanci někomu z práce, hodiny pilates nebo třeba mamince na pískovišti. Přátelství je další z forem vztahů, které k životu potřebujete. „Pro psychickou pohodu je zásadní. Nejen kvůli sdílení radosti, ale hlavně kvůli tomu, že snižuje pocit izolace. Člověk může mít partnera, rodinu, práci, a přesto se cítit sám. Přátelství vytváří jiný typ blízkosti: méně zatížený očekáváním, svobodnější,“ uzavírá psychoterapeutka.