Štěstí je krásná a přepychová věc. Touží po něm snad úplně každý, a často ho lidé považují za hlavní cíl života. Hledáme ho v lásce, kariéře, učíme se ho vidět i v malých radostech, které nám běžný den přináší. Zjistěte, na kterou jedinou věc zapomínáme, a přitom je alfou a omegou toho, abychom byli v životě šťastní.
Když se zeptáte lidí, čeho v životě chtějí dosáhnout, často odpoví, aby byli šťastní. Je to jednodušší, než si dát konkrétní cíle, pro které musíme bojovat. Pojem „být šťastný“ může znamenat pro každého něco jiného, nemá jasnou definici. To ale může představovat problém, protože máme pak tendenci neustále se ptát sami sebe a zjišťovat, zda jsme šťastní, nebo ještě ne. Někdy se tak moc soustředíme na to, abychom byli šťastní, až nám celé úsilí začne brát radost. Výzkumník Kuan-Ju Huang z univerzity v Kjótu to ve svém rozhovoru shrnul výstižně: „Paradox spočívá v tom, že když se neustále ptáme sami sebe: ‚Jsem dost šťastná?‘, často tím dosáhneme přesného opaku.“ Jinými slovy – čím víc se snažíme měřit, jak moc jsme šťastní, tím spíš máme pocit, že nám něco chybí.
Z kolotoče myšlenek, zda jsme dostatečně šťastní, se ale dá snadno vymanit. Stačí posunout pozornost na něco jiného. Co totiž přináší skutečné štěstí, je pocit sounáležitosti a vědomí, že máme kolem sebe lidi, kterým se můžeme otevřít. Když se začneme soustředit na blízké lidi kolem sebe, přestaneme se tolik zabývat vlastní hlavou a připomeneme si, že máme v životě podporu a nejsme na všechno sami. Ovšem k tomu potřebujeme důvěru. A to nejen důvěru v tyto blízké lidi, ale i v sebe a ve směr života, kterým se ubíráme.
Když se naučíme důvěřovat, přestáváme mít potřebu vše kontrolovat a neustále měřit, zda jsme „dost šťastní“. Důvěra nám pomáhá ukotvit pohodu ve vztazích s lidmi kolem nás – a právě takové štěstí bývá trvalejší a odolnější. Místo otázky „Jsem dost šťastná?“ se můžeme uvolnit a prostě žít. Sdílet chvíle, které přinášejí radost přirozeně – bez tlaku, bez přemýšlení, jestli jsou „dost dobré“. Důvěra vytváří pocit bezpečí, v němž mohou pozitivní emoce volně růst.
Podle studie z roku 2025 publikované v časopise Psychological Bulletin vědci zkoumali, jak spolu funguje důvěra a štěstí. Šlo o rozsáhlou analýzu dat od více než 2,5 milionu účastníků po celém světě. Hodnotili různé aspekty pohody – od spokojenosti se životem až po duševní zdraví – a sledovali, jak se tyto vzorce vyvíjejí v čase. Výsledky ukázaly, že důvěra a štěstí se vzájemně posilují a tvoří smyčku, v níž jedno podporuje druhé.
Pokud máte pocit, že musíte být neustále ve střehu – že musíte kontrolovat a sledovat lidi kolem sebe nebo že by systém, ve kterém fungujete, mohl selhat – je to vyčerpávající. Tato neustálá ostražitost nám brání cítit se klidně a spokojeně. Představte si třeba jen klasický milostný vztah. Když nemáte v partnera důvěru, neustále sledujete, co dělá, s kým si píše a když jde někam ven s kamarády, šílíte z toho, s kým skutečně je, a co tam dělá. Nejraději byste si ověřovala každý jeho krok a měla ho neustále na očích a pod kontrolou. Tomu se opravdu neříká štěstí.
Nejde ale jen o milostné vztahy. Jedná se o obecnou důvěru a to, co představuje a co nám přináší. Když důvěřujete, nejste pořád ve střehu ani nepředpokládáte zradu. Máte tak čas mít v životě radost. Výzkum ukázal, že lidé s vyšší mírou důvěry – ať už vůči jednotlivcům, komunitám nebo institucím – byli se svým životem mnohem spokojenější. Důvěra není jen kulturní zvyk, ale základní aspekt k tomu, abyste byla duševně v pohodě.
To, že budete důvěřovat, neznamená, že jste naivní. Znamená to, že energii, kterou bychom jinak věnovaly pochybnostem, obavám a představování si nejhoršího, využijeme k žití přítomného okamžiku. Když přestaneme automaticky počítat s tím, že se něco pokazí, začne být snazší vidět, když se věci daří. A právě takové poznání často otevírá dveře k většímu štěstí.
Tak jako důvěra dopomáhá k většímu štěstí, stejně štěstí posiluje důvěru. Když se cítíme dobře, dokážeme důvěřovat. Pozitivní emoce v nás probouzejí potřebu vidět v druhých to dobré. Ukazuje se tedy, že štěstí a důvěra nejsou dvě odlišné věci, ale jedna by bez druhé nefungovala.
Podobné závěry přinesl i výzkum z roku 2024 publikovaný v Journal of Happiness Studies. Ukázal, že ti, kteří se nebojí důvěřovat, jsou spokojenější, a nejvíc se to ukazuje ohledně sociálních kontaktů. Když někam patříme a jsme součástí komunity můžeme být šťastní. Podívejte se na tiché outsidery a vyvrheli, kteří v dětství neměli kamarády. Často se o nich točí děsivé životopisné dokumenty a seriály o jejch nešťastných osudech a o jejich obětech. Důvěra je něco, co musí fungovat v mezilidských vztazích, v rodině, mezi přáteli, v naší společnosti. Když se cítíme dobře, otevíráme se druhým – a čím víc se otevíráme, tím víc radosti prožíváme. Možná tedy nejde o to, jak moc jste šťastná, ale spíš o to, nakolik důvěřujete – sobě, lidem kolem, životu. Protože když se trochu uvolníme a necháme věci plynout, štěstí má konečně prostor přijít samo.
Zdroj: psychologytoday.com, springer.com, psycnet.apa.org
79 Kč
79 Kč
84 Kč
