Co potřebují ženy víc než botox? Sociální kontakty a přátelství zvyšují šanci na dlouhý život ve zdraví

Sociální kontakty většina z nás bere jako příjemnou třešničku na dortu života. Káva s kamarádkou, procházky, vtipné chvíle s dcerou nebo i vnoučaty. Ale vědci říkají, že tahle „třešnička“ není jen dekorace. Přátelství a aktivní společenský život mají konkrétní dopady na zdraví, náladu i mozek, a to zejména u žen, které už mají za sebou pár životních sezón.

Vztahy jako „must have“

Zřejmě máte zdravý životní styl spojený s představou pohybu, spoustou zeleniny a dostatkem spánku. Jenže odborníci ještě dodávají jednu důležitou věc. Pravidelný kontakt s lidmi, který je pro zdraví stejně důležitý jako pohyb a strava.

Světová zdravotnická organizace varuje, že osamělost a sociální izolace jsou nejen nepříjemné pocity, ale reálné zdravotní riziko, které může být horší než kouření nebo lenošení na gauči. A Harvard Study of Adult Development dodává: Nejlepší předpovědí spokojeného a zdravého stáří nejsou dědictví po babičce, ani nabitá peněženka, ale lidé, se kterými trávíme čas. Kamarádky tedy nejsou luxus, kamarádky jsou prevence.

Osamělost má reálné následky

To přejde, to je jen blbé období. Osamělost se často bagatelizuje. Jenže data říkají něco jiného. Velká studie UK Biobank ukázala, že ženy, které jsou sociálně izolované a zároveň se cítí osamělé, mají výrazně nižší šanci stárnout „zdravě“. Tedy dožít se vyššího věku bez závažných chronických onemocnění. Slabé sociální vazby taky souvisejí s vyšší úmrtností i vyšším rizikem onemocnění srdce. A to i tehdy, když se vezme v úvahu životní styl nebo zdravotní historie. Takže ano, být dlouhodobě bez lidí není jen smutné, ale i nezdravé.

Ženský mozek má rád lidi

Pokud by měl mozek nějaký seznam oblíbených aktivit a důležitých věcí, sociální kontakt by byl hodně vysoko. Při rozhovorech s druhými lidmi totiž zapojujeme paměť, řeč, emoce, empatii i schopnost reagovat. To je doslova mentální fitness v přímém přenosu. Studie zaměřená na starší populaci v Austrálii ukázala, že nízká sociální podpora souvisí s horší pamětí a slabšími kognitivními funkcemi, a u žen byl tenhle efekt mnohem výraznější.

Podobně dopadl i výzkum Women´s Health Initative. Ženy, které měly pocit, že se mají o koho opřít, měly lepší výsledky v testech paměti a verbálních schopností. Takže až vás bude někdo kritizovat za to, že si pravidelně dopřáváte kávičku s kamarádkami, můžete mu říct: „Štěbetání s kamarádkami je dobré na hlavu.“

Místo kvantity raději kvalitu

Možná jste si všimla, že s věkem už nemáte chuť být všude a s každým. A je to naprosto v pořádku. Nepotřebujeme sdílet vzácný čas s někým, kdo za to nestojí. Americká psycholožka Laura Carstensen, která se desítky let zabývá stárnutím, říká, že s věkem se mění i to, komu a čemu věnujeme energii. Jakmile si začneme víc uvědomovat, že čas není nafukovací, přestaneme ho plýtvat tam, kde nám to nic nepřináší.

Podle ní pak dáváme přednost lidem a zážitkům, u kterých se cítíme dobře, klidně a sami sebou. To je vlastně dobrá zpráva. Žádné výčitky, že se vám už nechce udržovat každou známost, žádné nucené „měla bych víc socializovat“. Nejde o uzavírání se světu, ale o přirozený posun. Jen přirozený výběr kvality místo kvantity.

Zdroje: Autorský text, PubMed, WHO, BMC Geriatrics, The Lancet, Longevity Stanford, Harvard T.H. Chan School of Public Health