Marta Jandová o životě bez vaječníků: Raději ztratím část ženství, než umřít brzy a v bolestech

Osobní zkušenosti pacientů pomohou nejvíc

U příležitosti svých 50. narozenin vydala Marta Jandová knihu Best Of, ve které se svěřila, že kvůli zmutovanému genu BRCA měla zvýšené riziko rakoviny vaječníků a prsu. Z tohoto důvodu se rozhodla podstoupit operaci, při níž jí byly odstraněny vaječníky i děloha a zároveň prsní žlázy. Po tomto otevřeném přiznání se podle jejích slov strhla vlna reakcí a dotazů. Marta se dokonce zúčastnila i přednášky na toto téma. Osvěta je podle ní v tomto ohledu velmi důležitá. „Já myslela, že jsem třeba jedna z pěti žen v celé České republice, které se to týká. Po tom, co jsem knihu vydala a začalo se o tom hodně mluvit a psát, mě začaly kontaktovat především ženy, které to mají za sebou, jsou zrovna v období operací nebo se právě dozvěděly, že tento gen mají. Já tehdy moc lidí nenašla, kteří by si prošli tím samým. Jinak bych se taky ráda na všechno ptala. Dnes už jsou diskuze na každé téma. Osobní zkušenosti pacientů jsou nejlepší. Ještě dnes mi ženy píšou a ptají se mě na různé věci. A je to fajn,“ říká zpěvačka v úvodu.

Mohlo by se vám líbit

Tereza Bebarová o mateřství i stárnutí: Myslela jsem, že chci dítě. Partner věděl, že ještě nepřišel náš čas

Načíst si informace a pak se soustředit na dobré věci

S postupem času prý už nemá problém odpovídat na jakékoliv otázky – i když se občas objeví takové, které ji zaskočí nebo jí připadají příliš osobní. „Například dotaz, jestli mám ještě stále chuť na sex. Ačkoliv… když mi tu otázku někdo položil potřetí, přišlo mi to už normální. Na některé věci se ale odpovídá těžko, protože každý to má jinak. Třeba otázky ohledně toho, jak moc to bolí. Já mám vysoký práh bolesti, a navíc – když mě čeká něco nepříjemného, soustředím se na to, co mi to pozitivního přinese. Před operací jsem se bála, ale myslela jsem na to, že až se probudím, budu to mít za sebou, dostanu prášky na bolest, manžel se o mě postará, kamarádka za mnou přijde a já budu ležet na gauči a podívám se na všech pět seriálů, na které jsem poslední roky neměla čas. A tak se těším na to, jak budu odpočívat,“ vysvětluje s úsměvem Marta Jandová a dodává, že právě tohle se snaží předat i ženám, které jí píšou. „Načíst si informace, vědět, co mě čeká, co se pak může dít s mým tělem, ale pak se soustředit na věci, které budou super. Ať už je to třeba konec trápení s menstruací bolestí s ní spojenou.“

Raději ztratit část ženství než zemřít brzy a v bolestech

Spousta žen, které přijdou o vaječníky, má strach, že s nimi ztratí i část svého ženství. I Marta s tím chvíli bojovala. „Na začátku jsem si říkala, že hysterektomie (pozn. red.: chirurgické odstranění dělohy) se dělá starým ženám. Měla jsem z toho zvláštní pocit. Člověk se ale začne o všechno víc zajímat a uvědomí si, že i když bylo tělo takhle stvořené, je lepší snížit rizika, jak jen to jde. A při takovém riziku, jaké jsem měla já, bylo jasné, co chci víc – vnitřní pocit, že jsem žena, výměnou za to, že bych zažila to samé, co moje máma, když umírala na rakovinu? Chci raději umřít jako žena, ale brzy a v bolestech při chemoterapiích? Rozhodně ne – radši budu zdravá,“ říká.

Mohlo by se vám líbit

Michaela Tomešová o nástrahách rodičovství: Šestiletý Jonáš se učí čínsky a nudí se ve škole

„Když jsem přišla do nemocnice, sestřička, která mě přijímala, řekla: ‚Ale paní Jandová, vždyť o nic nejde. Jen odevzdáte dělohu a vaječníky a jdete zase domů.‘ Nejdřív mě to zarazilo, ale když jsem pak ležela připravená na sál, skutečně jsem si řekla, že o nic nejde. Dnes, když jdu na prohlídku ke svému gynekologovi, tedy ke svému manželovi, ke kterému chodím, říká mi: ‚Máš to tam krásné.‘ A já na to: ‚Myslíš to prázdno?‘ Už si z toho děláme legraci,“ přibližuje zpěvačka. Dodává, že kromě psychického nastavení ohledně ženství měla větší obavy z hormonálních změn. „I když je žena starší, vaječníky stále fungují a produkují hormony, díky kterým nám třeba ještě drží obličej. Bez nich přijde přechod a člověk může velmi rychle zestárnout. Díky tomu, že jsem mohla hned začít brát hormony – které hodlám brát doživotně, stejně jako ženy v Jižní Americe – se mi to nestalo. A podle mě je to lepší než botox a plastické operace.“

Nechtěla jsem, aby dcera vyrůstala beze mě

Na tomto rozhodnutí se s manželem, který je gynekolog, shodli oba. „Sám mi k tomu něco říkal a já si vzpomněla, jak jsem se tehdy divila Angelině Jolie, že si nechala odebrat prsa i orgány. Přišlo mi, že se asi zbláznila. Jakmile jsem se ale dozvěděla svou diagnózu, pomyslela jsem na svou tehdy pětiletou dceru a vybavily se mi vzpomínky na mámu. Ta by zrovna dnes měla narozeniny. Tak ráda bych jí upekla dort, dala kytku, vzala ji na dovolenou, otevřely bychom si její oblíbené víno… a já nemůžu. Celý průběh její nemoci mi probleskl hlavou. A tehdy jsem si uvědomila, že chci všechno pryč. Ani ne tak kvůli sobě, ale kvůli dceři. Aby nemusela vyrůstat jen s tátou. Takže jsem se nerozmýšlela ani den. Druhého května jsem zjistila, že gen je pozitivní, a do čtrnácti dnů jsem měla termín operace,“ vypráví Marta Jandová.

Mohlo by se vám líbit

Herečky Andrea Elsnerová a Zuzana Vejvodová o představení Hana: Na jevišti jsme si pomáhali černým humorem

Vše se změní, když se smrt začne týkat i nás

Ke stejnému rozhodnutí by dospěla i v případě, že by ještě žádné děti neměla. „Sice říkám, že jsem to neudělala kvůli sobě, ale kvůli dceři. Jenže když se možnost, že přijdeme o život, týká přímo nás, všechno je najednou úplně jinak. Když jsem venčila pejska s Aničkou Slováčkovou čtrnáct dní předtím, než odešla, říkala mi, že chce strašně moc žít. Že ještě pár let potřebuje. Bohužel jí to nebylo dopřáno. A pokaždé, když jdu kolem jejích oken, myslím na ni a na to, jak moc lidé chtějí žít. Chytáme se stébel a děláme všechno pro to, abychom zůstali naživu. Vždycky machrujeme, dokud se to netýká přímo nás. Takže bych se rozhodla stejně,“ konstatuje.

Těšila jsem se na menší prsa

Kromě vaječníků a dělohy si zpěvačka nechala odstranit i prsní žlázy, z čehož měla největší obavy. „Od svých šestnácti let jsem měla prsa velikosti pět a s tím spojené neustálé problémy – lidé mi na ně pořád koukali, bolela mě záda, oblečení mi nesedělo a vzhledem k mé výšce jsem vždycky působila silnější, než jsem doopravdy byla. Ale nejvíc jsem se bála toho, jak budou prsa vypadat po operaci. Jelikož jsem neměla žádný nález, mohli mi žlázu odebrat a rovnou ji nahradit implantátem. Celý život mi lidi tvrdili, že mám určitě implantáty. A teď už je opravdu mám,“ říká s úsměvem. „Dokonce jsem pana doktora přemluvila, aby mi je udělal menší. I v tom jsem se snažila najít něco pozitivního – že budu mít konečně menší prsa.“

„A tak mám svatý klid. Riziko rakoviny se tím výrazně snížilo – i když úplně nikdy nezmizí. Ale to je stejné jako s tím, že nikdy nevíte, co se může stát. Může vás srazit auto, spadne na vás balkon… Proto se snažím řídit pravidlem ‚tady a teď‘, neubližovat ostatním a užívat si život,“ uzavírá zpěvačka Marta Jandová.

Mohlo by se vám líbit

„Pět hejtů od chlapů s kaprem? Pro mě jsou důležité ženy, které mi píšou, že chtějí do armády,“ říká vojákyně Denisa Bartošová