Roman Staša: Každé ráno začínám kávou v klidu. Pak se rozjede maraton povinností

Jste známý nejen z televize, ale i jako bývalý hokejista. Co vám tento sport dal a v čem vás formoval i mimo led?

Hokej mi dal do života spoustu věcí – týmovost, výdrž, schopnost nevzdávat se. Hodně mě naučila i letní příprava, která nebyla zrovna zábavná – běhání, cvičení, pot, a přitom se člověk už těšil, až začne sezóna. Právě díky téhle zkušenosti jsem si do běžného života odnesl schopnost vydržet i v situacích, kdy to není snadné. Takže hokej mě hodně formoval, je to krásný sport, který jsem hrál mnoho let.

Vaše cesta vedla z hokeje do kuchyně až na televizní obrazovku. Co vás žene v životě nejvíc dopředu?

Určitě zvědavost. Jsem hodně zvědavý člověk. K hokeji jsem se dostal jako dítě, tam jsem se vlastně moc nerozhodoval. Ale všechno, co následovalo – vaření, MasterChef, Hell’s Kitchen – to už bylo díky tomu, že jsem chtěl zkusit něco nového. A pak mě u toho udržela láska k tomu, co dělám.

Máte spoustu aktivit – vaření, sport, natáčení… Jak vypadá váš den, když je opravdu nabitý?

Každé ráno musí začít kávou a nejlépe v klidu. Pak se ale rozjede maraton – odvezu syna do školky, nakoupím na vaření pro projekt #BEZADRESY a vyrazím do práce. V autě často vyřizuji pracovní hovory, řeším s manažerkou, co je potřeba. Dnes třeba jedu z Prahy do Jihlavy, kde vařím pro skupinu deseti lidí, a pak pokračuju do Benešova. Večer se vracím domů za rodinou, uložím syna a vyprávím mu pohádku o Opičce Tulačce, která každý den zažívá nová dobrodružství. Když je den méně nabitý, snažím se zařadit i sport – běh, tenis nebo hokej.

Při tolika povinnostech – co vám pomáhá dobít energii? Je to spíš pohyb, dobré jídlo nebo chvíle úplného klidu?

Všechno dohromady. Pomůže mi dobré jídlo, sport, procházka v přírodě i spánek. Ten mám moc rád, ale přiznávám, že mu teď nedávám tolik, kolik by si zasloužil.

Jak často se dnes dostanete ke sportu a jaké aktivity máte nejraději?

Snažím se aspoň dvakrát nebo třikrát týdně, pokud to dovolí pracovní povinnosti a zdravotní stav. Nejbližší je mi samozřejmě hokej, ale moc rád si zahraju i tenis, nebo se jdu proběhnout.

Když sportujete, sledujete spíš výkony, nebo to, jak se cítíte?

Musím se přiznat, že výkony jsem nikdy moc nesledoval. Nešlo mi o vyhrávání závodů nebo překonávání rekordů. Spíš sleduji, jak se cítím. Hodně si hlídám tepovou frekvenci na hodinkách, protože to je podle mě nejdůležitější ukazatel fyzické i psychické kondice.

Sledujete trendy zdravého životního stylu a moderní technologie, nebo se řídíte hlavně intuicí?

Třináct let jsem dělal osobního trenéra, takže jsem se životnímu stylu a všemu okolo věnoval opravdu hodně. A od té doby věřím hlavně selskému rozumu. Když mám velký hlad a sportuju, dám si klidně fast food. Ale když to budu přehánět, tělo mi to vrátí. Snažím se jíst zdravě, sportovat a dopřát tělu čas na regeneraci. A moderní technologie mi v tom pomáhají – třeba chytré hodinky Huawei Watch GT6 Pro. Sleduju s nimi kvalitu spánku, EKG i další funkce, které umí hodně napovědět a posunout člověka k lepšímu životnímu stylu.

Máte nějaký svůj rituál, který vám pomáhá udržet si nadhled a dobrou náladu?

Ano, poslední dobou vědomě pracuju s dechem. V autě se soustředím na dýchání, což zlepšuje koncentraci, zklidňuje nervy a snižuje úzkost. A pak mám ještě jeden tip – každý den se snažím alespoň 15 minut usmívat. Narazil jsem na to v knížce Tomáše Bati a musím říct, že to funguje skvěle. A to si schválně vyzkoušejte, když vás něco trápí nebo se vám zdá, že svět vypadá hůř než obvykle, tak se prostě začněte usmívat. Tím pošlete signál do mozku, že se usmíváte a endorfiny najednou začnou fungovat úplně jinak. Opravdu mám vždycky – to slovo je tady důležité – vždycky lepší náladu, když začnu myslet na to, že bych se měl usmívat. A myslím si, že čím dýl to dělám, tím větší nadhled a radost z toho života mám díky každému takovému úsměvu.