Přejít k hlavnímu obsahu
Rozhovory

Tereza Bebarová o mateřství i stárnutí: Myslela jsem, že chci dítě. Partner věděl, že ještě nepřišel náš čas

Hostem nového rozhovoru na Marianne.cz byla Tereza Bebarová, kterou můžeme představit nejen jako herečku, ale také jako moderátorku, dabérku, cukrářku, spisovatelku, expertku na anti-aging – a v neposlední řadě jako mámu a milující partnerku. A tím výčet jejích aktivit rozhodně nekončí. Poslechněte si rozhovor a zjistěte, proč má neustálou potřebu zkoušet nové věci, proč si s partnerem na první dítě počkali déle, než původně plánovala, a jak podle ní přistupovat ke každodenním rutinám, biohackingu, vlastnímu věku i životu jako takovému.

Přidejte si Marianne do oblíbených na Google zprávách

Kdybych dělala jen jednu profesi, vyhořím

Výčet možností, jak může moderátor tuto inspirativní ženu uvést, je opravdu mnoho. A jak sama Tereza Bebarová přiznává, určitě tento seznam není konečný a ještě ho neuzavírá. „Pro mě je důležité neustrnout. Chci pořád zkoušet nové věci, protože se snadno a rychle zacyklím. Kdybych dělala dlouhodobě jen jednu věc, tak vyhořím. Obdivuji lidi, kteří dělají jedno povolání celý život a baví je. Možná to souvisí s mou račí povahou, že mám tendenci se zakonzervovat. Takže já se potřebuji naopak odkonzervovat. Člověk má být variabilní. Život je pak pestrý a baví mě. Zavřít se jenom v divadle je v dnešní době, která nabízí tolik možností, velká škoda,“ říká v úvodu herečka. A vzpomíná, že ještě před tím, než se jí narodily dcery, si do Divadla na Fidlovačce nosila počítač a učila se „upravovat“ dabing. Díky tomu pochopila, jak je to náročná, mravenčí a nedoceněná práce – připravit text pro dabéra tak, aby věděl, kdy se má nadechnout, kdy udělat pauzu, kdy se zasmát atd. „Snažím se prozkoumávat další profese a to, co stojí za tou mojí,“ vysvětluje.

Mohlo by se vám líbit

Herečky Andrea Elsnerová a Zuzana Vejvodová o představení Hana: Na jevišti jsme si pomáhali černým humorem

Každý, kdo četl knižní bestseller Hana od Aleny Mornštajnové, by neměl minout ani jeho nové divadelní zpracování v Divadle na Vinohradech. Právě o tomto představení, které mělo premiéru na začátku dubna 2025, jsme si pro Marianne.cz povídaly s herečkami Andreou Elsnerovou a Zuzanou Vejvodovou. Jaké bylo zkoušení náročného tématu holokaustu a epidemie břišního tyfu? A dají si ještě někdy s chutí obávaný žloutkový věneček?
marianne.cz

Narozeniny nejsou důvod k oslavě

Za pár dní oslaví Tereza Bebarová 50 let, stejně jako její partner. Uznává, že slavit narozeniny a to, že je člověk o rok starší, nemusí mít už takový smysl. „Lidé si vymysleli, že se budou slavit narozeniny. Do určitého věku se děti těší na to, že zase budou o rok starší, chtějí být dospělé. A když jste dospělá, řešíte každé desetiletí. Ve dvaceti už nejsme a nikdy nebudeme náctileté. Ve třiceti se nás všichni ptají, kdy už budeme mít rodinu. Čtyřicítka znamená pro ženy blížící se menopauzu. V padesáti letech už bychom měly mít všechno hotové – práci, děti, partnera. A šedesát, sedmdesát let... bůh ví, jak to bude dál. Motivace slavit se pro mě s číslem na narozeninovém dortu mění. Moje padesátka pro mě teď nic neznamená. S partnerem jsme měli velké oslavy a letos by to chtělo změnu. Slavit by se měly pokroky,“ říká svůj názor herečka, pro kterou je věk jen číslo.

Všichni dnes vypadáme dobře na svůj věk

Všichni před sebou máme ještě spoustu produktivních let, ať je nám třicet, nebo padesát. „Padesátka pro mě rozhodně není nějaký vysoký věk. V padesáti letech člověk není starý,“ konstatuje Bebarová. „Ve světě se to hemží šedesátiletými ženami, které vypadají o dvacet let mladší. Všichni dneska automaticky vypadáme na svůj věk dobře. Je pravda, že třicet let je společenský milník, a já si pamatuji, že tehdy mi jeden gynekolog řekl, že do třiceti musím mít první dítě. V té době partnerovi umřela maminka, my jsme překonali lehkou krizi a já navrhla, že založíme rodinu a budeme mít dítě. Pro mě to byl vykalkulovaný plán, kdy mi bude za chvíli třicet a po smrti maminky přijde nový život. On s tím souhlasil, já bláhově nahlásila v divadle, že hodlám být těhotná, aby si za mě našli pomalu náhradu,“ vypráví herečka.

Mohlo by se vám líbit

Lenka Dusilová: Vadí mi podceňování obav mladých. Zatímco se snaží řešit problémy, starší je zlehčují

Zpěvačka Lenka Dusilová se rozhodla propojit generace. Její nejnovější projekt Mezigenerační dialogy představuje výsledek spolupráce se zajímavými mladými umělci. Společně vznikne celé album, které reflektuje různá témata rezonující společností. V rozhovoru pro Marianne.cz přiblížila myšlenku projektu, popsala svůj pohled na mladší generaci a vysvětlila, proč jí vadí předsudky, které mezi generacemi panují.
marianne.cz

Na dítě jsme nebyli připravení

„Jenže po chvíli za mnou partner přišel, že si to rozmyslel, že to není dobré rozhodnutí a necítí to tak. Vyloženě mi řekl, že ještě máme spoustu věcí k dořešení a že něco ještě není správně. Partnera jsem nemohla k ničemu tlačit, a tak jsme se rozhodli, že na to kašleme. Kuriozita je, že díky tomu, že jsem po prázdninách nepřišla do divadla těhotná, jsem dostala osudovou roli v muzikálu Funny Girl, za kterou jsem dostala Thálii. A to byl ten krok, který mi ještě chyběl, abych se mohla naplnit v rámci hereckých snů,“ pokračuje ve vyprávění Tereza Bebarová.

Nejtěžší je jen tak být

Dodává, že až pak po několika letech jeli se známými do Indie za guru, jehož knihu četla shodou okolností před smrtí partnerova maminka, která jim říkala, že by se za ním někdy chtěla podívat. „Já si tehdy v Indii uvědomila, že všechno strašně řeším, že držím život na krátké opratě, že jsem úzkostlivá. Potřebovala jsem povolit, nadechnout se a uvolnit se. A tím jsem pro svého partnera energeticky dozrála a on ucítil, že jsem připravená. Z toho mi tedy vyplývá, že co se má stát, se při správném nastavení mysli stane. Jde o to umět být jen tak. A to je nejtěžší,“ konstatuje herečka. Ovšem mít rodinu, je podle jejích slov zase úplně jiná výzva. „Je to tvrdá práce. Do té doby si člověk myslel, že se vše točí kolem něj, ale s dětmi musí člověk sebe potlačit a musí fungovat jako podporovatel a vzor. To je těžké a zároveň krásné, protože vás to nutí se vyvíjet. Vše, co se nám má stát, je připravené a jen čeká na to, až budeme připraveni i my. Každý den se snažím jít po své cestě, někdy mi to jde líp, někdy hůř, ale posouvání se je naším úkolem,“ nechává se slyšet Bebarová.

Stáří je umění

Babička Terezy Bebarové se dožila téměř 103 let, což i jí dává geneticky dobrý předpoklad dlouhověkosti – navíc, když je podpořen jejím životním stylem. „Babička se toužila dožít stovky a pak už jí to nebavilo. Takže podle mě je dobré dožít se co nejdéle kvalitního stavu. Není to o čísle nebo o věku, ale o tom, umět stárnout. Stáří je velké umění. Stále mám pocit, že je to ve společnosti tabu – když je někdo starý, tak je na obtíž a neumíme s ním fungovat. Co s ním? Kam ho dát? Jak o něj pečovat? A přitom nás to čeká všechny. Je třeba na to myslet,“ říká herečka. „Já jsem zastánce prevence, dokud to jde. Věkem nám ubývají látky, svalstvo atrofuje… proto musíme tělo co nejvíc podporovat. Snažím se mít v symbióze psychohygienu s dobrým fyzickým stavem,“ dodává.

Mohlo by se vám líbit

Ženská mise: Vojákyně Denisa Bartošová boří stereotypy a inspiruje ženy, aby vstoupily do armády

Na Marianne.cz startujeme nový videopořad Ženská mise, který představuje příběhy žen z vojenského prostředí. První hostkou je vojákyně Denisa Bartošová, praporčice a zdravotnice sloužící u 43. výsadkového pluku. V rozhovoru prozradila, co obnáší práce v předsunutém chirurgickém týmu, proč se rozhodla stát se vojákyní a s jakými předsudky vůči ženám v armádě se musí vyrovnávat. Co radí dívkám, které čelí kritice kvůli svalnaté postavě? A čím může být pro ženy inspirací?
marianne.cz

Rutina je pro mě důležitá

V rámci biohackingu se nechala slyšet, že na sociálních sítích se tím zabývají všichni a existuje opravdu hodně metod. „Já si myslím, že je to o selském rozumu. Zkusila jsem spoustu věcí, včetně těch extrémnějších, ale přišla jsem na to, že lidi, kteří extrémně hodně běhají nebo se často otužují, nevypadají mladší. Jako se vším – je to o zlaté střední cestě. Aby se člověk nedostával do zbytečných extrémů, je dobré vytvořit si rutinu. Ta je pro mě důležitá. Díky tomu vím, že během dne mám určité momenty, které věnuji důležitým a pro mě prospěšným činnostem. Dnes mají lidi v životě několik programů, hodně pracují, rychle komunikují, přesouvají se z místa na místo a pak zapomínají na sebe. A každý terapeut nebo kouč vám řekne, jak je důležité věnovat alespoň chvíli sám sobě. Stačí se ráno zastavit, nastartovat myšlenky, uvědomit si, kam směřujeme, za co děkujeme – což je důležité, abychom si uvědomovali svou hodnotu,“ říká Tereza Bebarová.

Být chlap, chci veselou partnerku s radostí do života

Z věcí, které ji v rámci anti-agingu, kterému se s partnerem rádi a naplno věnují, nikdy nelákaly, jsou invazivní zákroky. „Jednou jsem byla součástí akce, kde vám píchají něco do rtů a do čela. Já tam byla opravdu jen jako známá tvář, pro svého kamaráda, který měl akci na starosti, ale nabídli mi, že mi tam nějakou proceduru provedou a vyfotí mě při tom. Jediné, s čím jsem souhlasila, byl laser na žilky, které se mi dělají na nohou. Nicméně paní mi tam nabízela kyselinu hyaluronovou do pusy. To jsem rychle odmítla – píchat nikam nic nechci. Já jsem tolerantní, ať si každý píchá co chce, kam chce, ale nejsem fanoušek těchto věcí,“ vypráví se smíchem herečka. Existuje spousta neinvazivních metod anti-agingu, i když vám mnozí budou říkat, že od určitého věku už nefungují. Ale myslím, že je to také o vnitřním nastavení člověka. Muži primárně na ženě neřeší, jaký má obličej, prsa nebo zadek, ale to, co vyzařuje. Jestli je spokojená sama se sebou. Každý muž chce ženu, která je veselá a raduje se ze života. Taková ho nabije energií. Já být chlap, takovou partnerku chci a bude mi úplně jedno, jestli má velký zadek s celulitidou,“ říká na závěr herečka.

Mohlo by se vám líbit

Michaela Tomešová o nástrahách rodičovství: Šestiletý Jonáš se učí čínsky a nudí se ve škole

Herečka a zpěvačka Michaela Tomešová se nám v rozhovoru pro Marianne.cz svěřila, že plánuje odjet na dovolenou úplně sama. Proč se právě teď rozhodla strávit pár dní bez rodiny? Co dalšího nám prozradila o svých synech, kteří jsou od září již oba školou povinní, a co radí rodičům, kteří chtějí, aby jejich děti pomáhaly s domácími pracemi? A proč by se sama nechtěla vrátit do dětství? Poslechněte si rozhovor.
marianne.cz
Zdroj článku
Marianne je i na sociálních sítích:
×