Kopřiva je po staletí uctívaným pilířem tradičního bylinkářství, ale široké využití nachází i v kuchyni. Ideální je sice sběr čerstvých lístků na jaře, ovšem ani v létě není nic ztraceno. Prozradíme, jak na letní sběr kopřiv a přidáme recept na výborný kopřivový sirup.
Historické prameny kopřivu často popisují jako ideální prostředek pro očistu krve a podporu jater i ledvin. Už slavný „otec medicíny“ Hippokrates ji označil za všelék – rostlinu schopnou ulevit od bezpočtu neduhů. Je to ale také snadno dostupná a mimořádně výživná superpotravina, která v těžkých dobách dokonce zachraňovala lidské životy. Kopřiva je doslova nabitá minerálními látkami, jako je vápník, železo, měď, draslík, křemík či sodík. Dále obsahuje kyselinu listovou, flavonoidy, selen a důležité vitamíny. Mimochodem, kopřivová polévka byla také hlavním jídlem slavného tibetského jogína Milaräpy.
V minulosti se lidé trpící těžkým revmatismem či bolestmi kloubů bičovali čerstvými kopřivami nebo si lehali holými zády přímo do porostu. Vyvolané prokrvení totiž přinášelo unaveným kloubům úlevu. Kopřiva však překvapuje i svými různorodými a často nečekanými způsoby využití mimo medicínu a kuchyni. Pro zemědělce je divoký růst kopřiv jasným znamením, že je půda úrodná a bohatá na dusík. V ekologickém zahradnictví se zase z kopřiv louhuje čtyřiadvacetihodinový výluh proti škodlivému hmyzu nebo patnáctidenní kvašená jícha, která funguje jako výborný stimulátor růstu rostlin. Odvar z listů slouží jako prvotřídní přírodní oplach na vlasy, který jim dodává lesk, posiluje je od kořínků a zklidňuje pokožku hlavy. Vlákna z asijských druhů kopřiv jsou navíc natolik pevná, že se úspěšně využívají v textilním průmyslu k výroby odolných látek.
Přestože je sběr kopřivových listů ideální na jaře, rostliny lze úspěšně sbírat i v létě. Musíte si však pečlivě vybrat správná místa a konkrétní rostliny. Kopřivy totiž v létě kvetou, dřevnatí a hromadí se v nich dusičnany. Pokud však navštívíte čerstvě posekané louky, příkopy nebo okraje lesů, objevíte mladé, křehké výhonky, které mají stejně skvělou chuť a sílu jako ty jarní. Jestliže máte vlastní místečko s kopřivami, rostliny sekejte nebo zastřihujte těsně nad zemí. Zhruba za dva až tři týdny vyrazí nové, svěže zelené lístky. Ty sbírejte za suchého a slunného počasí, nejlépe dopoledne po uschnutí rosy.
Kopřiva disponuje „ostrou sebeobranou“. Jakmile ovšem mladé listy spaříte horkou vodou, toxická tekutina v žahavých chloupcích se neutralizuje a kopřiva přestane pálit. V kuchyni ji pak můžete využít například jako plnohodnotnou náhradu špenátu v tradičních slaných koláčích, krémových polévkách, lahodných pyré nebo z ní vytvořit zelené těstoviny. Skvělou volbou je také vyrobit si lahodný a zdravý kopřivový sirup podle receptu z webu Toprecepty.cz.
Vodu svaříme s citrony, které dobře umyjeme a nakrájíme na kolečka. Necháme vychladnout a přidáme kopřivy. Promícháme a necháme 24 hodin louhovat. Poté vymačkáme a přecedíme. Přisypeme cukr a kyselinu citronovou a mícháme, dokud se cukr nerozpustí. Nalijeme do lahví a skladujeme v chladu a temnu.
