Zelná polévka má v Evropě hluboké kořeny sahající až do středověku. Je nejen chutná a sytá, ale díky své hlavní ingredienci – kysanému zelí – se také řadí mezi nejzdravější pokrmy naší historie. Poctivou českou zelňačku si můžete připravit podle dnešního receptu.
Tradice zelné polévky je úzce spjata s uměním fermentace, která lidem umožňovala přežít drsné zimy. Pěstování zelí v Evropě zpopularizovali už Římané, ale krouhaná podoba, jakou známe dnes, se rozšířila až ve 13. a 14. století. Zajímavostí je, že za tuto pochoutku možná vděčíme nájezdům z východu. Podle mnohých teorií přinesli metodu konzervace Tataři či Mongolové z Asie. Zatímco v Asii se nakládalo do rýžového vína, Slované ho nahradili solí a spustili proces mléčného kvašení, který zelí dodal jeho typický říz. Od 14. století se zelná polévka stala základem jídelníčku evropských rolníků. Byla levná, výživná a dostupná i v největších mrazech. Svou nezastupitelnou roli sehrála i na moři – kapitán James Cook ji vozil na lodích jako účinnou zbraň proti kurdějím. Díky vysokému obsahu vitaminu C tak zelňačka doslova zachraňovala životy objevitelů.
Téměř každý evropský národ si vytvořil na zelnoupolévku vlastní recept, na který nedá dopustit. Na Slovensku se vaříkapustnica, která existuje v postní verzi (bez masa, s haluškami nebo smetanou) i ve sváteční verzi s uzeným masem, klobásou a sušenými houbami. Ruské šči je považované za národní pokrm a historicky se připravovalo v tradičních pecích, kde se pomalu táhlo několik hodin. Polský kapuśniak má výraznou chuť postavenou na uzených žebírkách. V Německu je populární Sauerkrautsuppe. A francouzská soupe aux choux se dokonce stala ústředním motivem slavné humoristické knihy René Falleta a následného filmu s Louisem de Funèsem z roku 1981, kde si tuto polévku oblíbí dokonce i mimozemšťané. V našich kuchyních ovšem milujeme vůni české zelňačky, husté polévky s bramborami, klobásou a poctivou dávkou smetany. Takovou si můžete připravit podle dnešního receptu z Toprecepty.cz.
Cibuli oloupeme a nakrájíme na drobno. V hrnci rozehřejeme sádlo a cibuli na něm orestujeme do sklovita. Zaprášíme mletou paprikou a zamícháme. Ihned přidáme trochu vody a překrájené kysané zelí. Uvaříme do poloměkka, asi 20 minut. V jiném hrnci v osolené vodě uvaříme oloupané a na kostky nakrájené brambory, taktéž do poloměkka, asi 10-15 minut. K zelí přidáme brambory i s vodou, ve které se vařily. V hrníčku rozmícháme smetanu s trochou vody a se 2 lžícemi hladké mouky. Za stálého míchání nalijeme k zelí. Za občasného promíchání dobře provaříme, asi 20-25 minut. Nakonec ochutnáme a podle potřeby přidáme pár kapek octa nebo trochu cukru, případně ještě opepříme a pokud je třeba, tak dosolíme. Podáváme jako hlavní jídlo s měkkým chlebem nebo jako polévku.
