Dříve se o Velikonocích lidé spokojili s „pomlazením“ pouhým svazkem čerstvých proutků. S rozvojem košíkářského řemesla se však pomlázka začala splétat a stala se vizitkou zručnosti jejího tvůrce. Čím byla delší a složitější, tím větší prestiž koledník měl.
Pomlázka je velikonoční tradice, která se v českých zemích liší region od regionu nejen názvem (mrskačka, šmigrust, korbáč, tatar, hodovačka a někde dokonce velikonoční žíla), ale i technikou pletení a jejím zdobením. Pro střední a západní Čechy byla obvyklá klasická pomlázka z 8 prutů, někde se pletly i dlouhé „obřadní“ pomlázky, které měřily několik metrů a nosilo je víc koledníků najednou. Na Valašsku se pak splétají složité tatary, které jsou z 9 nebo dokonce z 12 prutů. A často mají navíc propracovanou pletenou rukojeť, aby se lépe držely. Existují i pomlázky ze 4 nebo ze 6 proutků. My pro vás máme návod na tu nejběžnější, tedy z proutků 8.
K výrobě pomlázky se nejčastěji používají mladé proutky z vrby. Nejlepší jsou ty z vrby košíkářské nebo bílé, z vrby jívy se plete hůř a pruty ze smuteční vrby se také nehodí. Na pomlázku vybírejte dlouhé a štíhlé jednoleté výhony, které se nevětví. A aby byly ještě pružnější, před pletením je na hodinu namočte do studené vody.
Postup:
Připravte si 8 stejně dlouhých a silných vrbových proutků. Svažte je u silnějšího konce (budoucí rukojeť) buď dalším tenkým proutkem nebo provázkem. Pruty si rozdělte tak, abyste měli v každé ruce 4.
Vezměte krajní prut na levé straně. Veďte ho horem mezi druhý a třetí prut v pravé ruce (rozdělíte pravou čtveřici na polovinu).
Tento prut pak spodem (vnitřkem) vraťte zpět na levou stranu, ale tentokrát na vnitřní pozici (stane se z něj ten nejvíc pravý v levé ruce).
Pak si totéž zopakujte zrcadlově z pravé strany. Tedy vnější prut z pravé ruky protáhnete horem středem mezi pruty v levé ruce a spodem ho vraťte na vnitřní stranu pravé ruky.
Takto střídavě pleťte zleva a zprava, dokud nejste u konce. Důležité je proutky stále utahovat, aby byla výsledná pomlázka pevná a pravidelná.
Foto: Shutterrstock
Koledníci se nejvíc chlubili červenými pentlemi.
Doporučujeme
reklama
Červená pro lásku
Podle tradice by se měla pomlázka plést na Bílou sobotu, kdy ženy a dívky barvily velikonoční vajíčka. Hotovou pomlázku si mládenci nezdobili stuhami, tak jako dnes. Ty jim tam dávaly až dívky, ke kterým se vydali koledovat. Umístění a zejména barva pentle měly důležitý symbolický význam. Žlutá stuha znamenala pro chlapce odmítnutí, modrá naději, červená barva lásku, zelená přátelství, bílá nevinnost a upřímnost – často se dávala dětem. Večer se pánové v hospodě nebo na návsi chlubili, kdo má nejvíc červených stuh. A čím blíž ke špičce pentle byla, tím čerstvější nebo významnější vzkaz od dívky to byl. Pokud vás tato tradice zajímá a baví, můžete na ni letos zkusit navázat a připravit si pro koledníky nejen vajíčka či sladkosti, ale i barevné pentle.
