Třetí den velikonočního týdne: Šedivé úterý, kdy se myla okna a vymetal prach

Po Květné neděli a Modrém pondělí následuje další den pašijového týdne, tzv. šedivé, někdy i žluté úterý. Celý tento den byl vyhrazen úklidu a z toho pochází pravděpodobně jeho název – ze všech koutů se vymetal prach a šedivé pavučiny.
Úterý pašijového týdne bylo podobně jako Modré pondělí dnem klidu. Pokud tedy můžeme brát za klidný velký úklid, který tímto dnem vrcholil. Hospodyně se snažily mít hotovo do západu slunce, aby mohly následující sváteční dny přivítat v čistém domě. Jarní úklid měl totiž v dřívějších dobách vedle toho praktického i velmi zásadní symbolický význam. Bylo třeba zejména vymést pavučiny ze všech rohů, neboť se tím z domu vyháněla zároveň negativní energie, nemoci a zlí duchové, kteří se tam v zimě usídlili. Dalšími úkoly velkého úklidu před svátky bylo vydrhnout podlahu a vyčistit okna, aby dovnitř mohlo vstoupit jaro. Často se i bílily stěny vápnem, gruntování bývalo tehdy opravdu důkladné.

Vymetáním prachu a pavučin před Velikonocemi vyháněli lidé ze svých domovů i negativní zimní energii.
Slunce, nebo přeřek?
Pro úterý velikonočního týdne se občas setkáme i s přídomkem žluté. Existuje k tomu několik vysvětlení. To nejjednodušší tvrdí, že když svítilo v úterý před Velikonocemi slunce, bylo žluté, když bylo zataženo, říkalo se mu šedivé. Pravděpodobnější je však vysvětlení etnografů, že jde o zkomoleninu německého slova – místo grau (šedá) se začalo říkat gelb (žlutá). Jinak byl tento den pro věřící celkem nevýznamný, nekonaly se žádné speciální obřady jako ve dnech následujících. I když Ježíšův pobyt v Jeruzalémě, který nám pašijový týden připomíná, byl v úterý plný důležitých činů a rozhodnutí.
Předpověď věcí příštích
Podle evangelií měl Ježíš v úterý před svým zatčením poslední veřejná kázání v chrámu. Pronesl tam několik zajímavých podobenství, která byla namířena proti náboženským vůdcům (např. Podobenství o zlých vinařích). Také kritizoval tehdejší zákoníky a farizeje za jejich pokrytectví. Odpoledne Ježíš opustil chrám a se svými učedníky odešel na Olivovou horu, kde k nim promluvil o budoucím zničení jeruzalémského chrámu, konci světa a o svém druhém příchodu (tzv. eschatologická řeč). A v noci už se pravděpodobně schylovalo k Jidášově zradě, která je hlavní událostí dne následujícího – škaredé středy.
Zdroj: ceskezvyky.cz, kudyznudy.cz, bibleserver.com
Marianne Talk s Kateřinou Cajthamlovou
Nejčtenější články
Doporučujeme

Pranostiky na svatého Víta: Déšť věstil špatnou úrodu a černá kuřata měla zahánět démony

Hody, hody do Provody: Neděle po Velikonocích je známá jako Bílá nebo Provodní a dojídají se zbytky ze svátků

Boží hod velikonoční: Největší křesťanský svátek, konec půstu, den radosti a dobrého jídla

Bílá sobota: Pečení beránka, barvení vajíček, pletení pomlázky i vyhánění hmyzu

Škaredá středa nese odkaz Jidášovy zrady i dávného zvyku vymetat komíny

Upleťte si s námi pomlázku z 8 proutků a připravte si pentle. Znáte jejich barevnou symboliku?

Květnou nedělí začíná pašijový týden. Jaké se k ní vážou zvyky a pověry?

KVÍZ: Proč je středa Škaredá a čtvrtek Zelený? Vyzkoušejte si, jak dobře znáte české Velikonoce

Velikonoční pomlázka: Pohanská tradice, která přežila až do současnosti

Zelené pivo v Česku: Na počest svatého Patrika také, na Zelený čtvrtek ale podstatně víc!
Mohlo by se vám líbit

Koupelnový nábytek má novou tvář. V roce 2026 hladké skříňky střídají niky, kontrasty a chytré detaily






