Na svatou Kateřinu musela kola zahálet a posledním zábavám roku vládly ženy

Podle dávných zvyků končilo svátkem svaté Kateřiny světské veselí a přicházel adventní půst. 25. listopadu se konaly poslední zábavy a měly výjimečný ráz: vládly jim ženy. Τradice svatokateřinských jarmarků, poutí a hodů přežily staletí a začínají často už od poloviny listopadu.
Kateřinu Alexandrijskou, narozenou v roce 289 v Egyptě, uctívá ve stejném období a stejnou měrou západní i východní církev. Svatá Kateřina je patronkou univerzit, knihoven, mladých dívek, studentstva a filozofů, nemocnic a všech řemesel, která mají co do činění s kolem. Legenda ji popisuje jako velmi moudrou, pracovitou a zbožnou dívku, která veřejně vyzývala ke křesťanské víře. Římský císař Maxentius proti ní postavil v řečnickém souboji svých padesát nejlepších mudrců. Ona je však dokázala všechny obrátit ke křesťanství. Císař své intelektuály nechal upálit na hranici a Kateřinu uvěznil (některé verze říkají, že až poté, co odmítla jeho žádost o ruku). Nechal ji hladovět a mučit, speciálně pro ni nechal sestrojit i nové mučidlo se čtyřmi koly a železnými hřeby. Nakonec byla roku 307 sťata mečem a její ostatky přenesli andělé (pravděpodobně basiliánští mniši) na horu Sinaj. Klášter svaté Kateřiny na Sinaji je zřejmě nejstarší křesťanskou památkou na světě.
Kateřinské zábavy: výhradně v režii žen a dívek
V českých zemích byl propagátorem a podporovatelem kultu svaté Kateřiny Karel IV., který v den jejího svátku 25. listopadu 1332 zvítězil v bitvě u San Felice v severní Itálii a své vítězství přičítal ochraně této světice. Den svaté Kateřiny býval zároveň poslední příležitostí k bujarému veselí před obdobím adventu. Kateřinské zábavy obvykle trvaly až do rána 26. listopadu a od té chvíle nastal čas pokory, skromnosti a také předvánočního úklidu. Za nevhodné se pak považovala i návštěva šenku. Odtud rčení, že „Svatá Kateřina zavírá muzikanty do chléva“. Zábavy na svatou Kateřinu byly výhradně „pod taktovkou“ dívek a žen. Obstarávaly pití a jídlo, zvaly muže na pálenku a platily muzikantům. Odtud rčení „Žádné ranty, na svatou Kateřinu ženy platí muzikanty!“. Při tanci existovala pouze dámská volenka, s výjimkou půlnoci, kdy si partnerku k tanci mohli vybrat i muži. Kateřinské hody se na mnoha místech republiky pořádají dodnes. Podobné jsou tradice a oslavy svaté Kataríny na Slovensku. V moderní historii se (vatikánským dekretem v roce 2009) sv. Katarína Alexandrijská stala oficiální patronkou slovenských železničářů.
Období dlouhých nocí a všemocný česnek
Na svatou Kateřinu se z úcty ke světici mučené speciálním nástrojem nesmělo pracovat s ničím, co mělo kolo, stály povozy, trakaře, kolovraty, a dokonce i mlýnská kola. Svátek svaté Kateřiny zahajoval období dlouhých nocí, kdy sílí čarodějná moc. Proti temným silám pomáhal kříž namalovaný česnekem nad dveře a česnek se v tomto období také mnohem více jedl. Ke dni svaté Kateřiny se vztahuje mnoho lidových pranostik, především více či méně podrobných předpovědí zimy. Všechny by se daly shrnout pod nejobecnější z nich: „Jaká je svatá Kateřina, taková je celá zima.“ Křestní jméno Kateřina si (v odpovídajících podobách) drží už po staletí pevné místo mezi nejoblíbenějšími po celém světě. Kateřinu opěvují staré lidovky i moderní písně ve spoustě zemí. V České republice je na dvacátém místě, nosí ho přes 118 000 žen. K tomu bychom měli připočítat ještě téměř 2000 Katarín, tedy nositelek slovenské podoby jména. Mužská varianta jména neexistuje, svátek svaté Kateřiny je prostě „dnem pod taktovkou žen“.
Marianne Talk s Tomasem Sean Pšeničkou
Nejčtenější články
Domácí knedlíky snadno a rychle: Trik Honzy Punčocháře hned na tři druhy z jednoho těsta
Přes deset let trvala Denise s Petrem rekonstrukce zchátralé fary z 18. století. Odpočinout si zde můžete i vy
Apartmán Záskalí Tomáš s Marcelou vybudovali vlastními silami jako útočiště pro útěky z města. Dnes jej sdílejí se svými hosty
Doporučujeme

U nás se zahrádkáři řídí ledovými muži, v Německu svatou Žofií, která škodí vínu a přezdívá se jí uplakaná

Legenda jménem Jan Nepomucký: Proč se 16. května stále slaví jeden z nejoblíbenějších českých světců

Láskyplné prvomájové zvyky a pranostiky: polibek, stavění májek a vápnění cestiček

Jak podle pověstí najít o filipojakubské noci poklad a proč se v tento den pálí čarodějnice

Hody, hody do Provody: Neděle po Velikonocích je známá jako Bílá nebo Provodní a dojídají se zbytky ze svátků

Květnou nedělí začíná pašijový týden. Jaké se k ní vážou zvyky a pověry?

Šestice postních nedělí od liščí až po květnou. Kdy se vynáší Morana?

Tajemná Svatá Kateřina láká k poslední zábavě před adventem a hlídá staré venkovské tradice

Kouzlo dožínek přetrvává i v roce 2025: Lidé v nich dodnes nacházejí radost a vděčnost

Nečekaná historie čaje: Jak se z léčivého lektvaru stal celosvětový fenomén
Mohlo by se vám líbit

Luxusní balkon téměř zadarmo: Ze starých palet a PET lahví vytvoříte oázu, kterou vám budou sousedé závidět







