Sezóna rebarbory je v plném proudu. Proč ji sklízet jen do svatého Jana a co z rostliny nekonzumovat, abyste se neotrávili

Na rebarboře si pochutnáváme pouze během května a června. S její konzumací je nejlepší přestat na svatého Jana, tedy 24. 6. Pak se z listů do řapíků přesouvá kyselina šťavelová, která je ve větším množství nebezpečná a zatěžuje ledviny. Pokud si však rebarboru po sklizni správně uchováte, budete si moct dobroty z ní připravené užívat po celý rok.
Vzhledem k tomu, že je rebarbora extrémně kyselá a její kořeny a listy jsou pro náš organismus toxické, dlouho se na ni nenahlíželo jako na poživatelnou zeleninu. V asijské medicíně se využíval její kořen jako lék (např. proti zácpě) a jako léčivá rostlina byla také původně převezena do Evropy. Až na přelomu 18. a 19. století si angličtí zahradníci všimli, že když se odstraní rebarboře listy, její řapíky jsou šťavnaté a jedlé. Jenže i tak dost kyselé. Zpracovávat v kuchyni ve velkém se proto začaly až v 19. století, kdy v Anglii zlevnil cukr. Z oné doby pochází také slavný recept na drobenkový rebarborový koláč. Rebarboře se dokonce přezdívalo koláčová rostlina (pie plant).
Alespoň rok klidu
Naše babičky rebarboru využívaly hlavně jako náhražku ovoce, než se na zahrádkách začaly červenat jahody a třešně. Dnes si z ní koláč upečeme pro její zajímavou chuť i jako skvělé sezónní zpestření jídelníčku. A pokud ji pěstujete na zahradě, můžete se s námi pustit do sklizně, která vyžaduje trochu trpělivosti. První rok po výsadbě se totiž rebarbora nechává růst v klidu a nesklízí se vůbec. Také ve druhém roce sklízejte velmi střídmě (maximálně 4 až 6 stonků z celé rostliny). K jejímu plnému využití můžete přistoupit ve třetím roce pěstování. Konečně se do toho lze pustit pořádně a otrhat třetinu až polovinu dospělých stonků z jedné rostliny najednou. Rebarbora se totiž opravdu trhá. Pokud stonek uříznete nožem, zbytek řapíku v zemi začne uhnívat a může infikovat nebo oslabit celé srdíčko rostliny.
Neřezat, vykývat
Jak poznáte, že je na sklizeň ten správný čas? Stonek by měl být dlouhý zhruba 20 až 40 cm a dostatečně silný (alespoň jako palec). Rozhodně nečekejte, až se řapíky pořádně vybarví. Jejich barva totiž závisí na odrůdě, ne na stupni zralosti. Odrůdy s červenějšími řapíky bývají jemnější. Při trhání listů uchopte stonek úplně u země a lehce ho vykývejte a vykruťte. Hned poté odřízněte jedovaté listy, které obsahují příliš kyseliny šťavelové, a nechte si jen řapíky. Pokud objevíte nějaké stonky s květy, odstraňte je, aby se rostlina zbytečně nevysilovala a řapíky nebyly dřevnaté.

Rebarbora se sklízí, když jsou stonky silné zhruba jako palec. To, jak jsou červené, záleží na odrůdě.
Péče po sklizni
Abyste měli dobrou sklizeň rebarbory i další rok, musíte se o rostliny správně postarat. Budou potřebovat dost energie, aby se ze sklizně vzpamatovaly. Jak už jsme zmínili, stonky s květy vždy hned odřízněte. Tvorba semen by rebarboru připravila o velké množství energie, kterou místo toho potřebuje posílat do kořenů. V suchých letních měsících jí dopřejte vydatnou zálivku, neboť svými obřími listy odpařuje velké množství vody. A není to jen rostlina žíznivá, ale i hladová. Na konci léta proto kolem ní rozprostřete vrstvu vyzrálého kompostu nebo dobře odleželého hnoje. Živiny se budou postupně splavovat ke kořenům. Jakmile listy na podzim úplně odumřou, odstřihněte je. Nenechávejte je přes zimu na rostlině, protože ve vlhku rády hnijí a stávají se útočištěm pro plísně a slimáky. Českou zimu snáší rebarbora dobře, ale pokud hrozí větší mrazy, zakryjte střed, odkud vyrůstají listy, vrstvou mulče. Ideální je suché listí, sláma, chvojí nebo již zmíněný kompost. Hned brzy zjara mulč zase odstraňte, aby se k rostlině dostaly první sluneční paprsky. Začíná totiž rašit velmi brzy.
V mrazáku i do sirupu
Nejchutnější je rebarbora sice hned po sklizni, ale můžete si ji uchovat i na později. V lednici vydrží přes týden. Nejlépe jí bude v šuplíku na zeleninu zabalené do vlhké utěrky a vložené do igelitového sáčku. Jen ho úplně nezavírejte, aby vám řapíky nezačaly plesnivět. Ještě lepší a trvanlivější je uchovávat rebarboru v mrazáku. Před zmrazením si ji nakrájejte na kousky, které pak budete moct rovnou použít do koláče. Skvěle chutná a dlouho vydrží také rebarborový kompot, džem nebo sirup. Při jejich přípravě zkuste vsadit na výbornou kombinaci rebarbory s jahodami nebo se zázvorem. Jen pozor, kvůli poměrně vysokému obsahu kyseliny šťavelové i ve stoncích by si všechny rebarborové dobroty měli odpustit lidé, kteří trpí revmatismem, dnou nebo ledvinovými a močovými kameny. Nedoporučuje se ani těhotným a kojícím ženám a malým dětem.
Zdroj: autorský text, ruralsprout.com, dama.cz, wikipedia.org, Hnojík
Nejčtenější články
Doporučujeme

Pro lepší úrodu lákejte motýly, včely i čmeláky na zahradu. Stačí méně sekání a úklidu a více původních druhů

Pěstujeme na chalupě: suchomilné skalničky, které dělají radost, i když na ně máte čas jen o víkendech

Repelenty z truhlíku: Čtveřice bylinek, které odpuzují otravný hmyz a navíc vám vylepší večeři

Po zmrzlých je čas na osázení venkovních truhlíků. Muškáty jsou při správné péči sázkou na jistotu

Milují ho floristé i zahrádkáři: Pryskyřník vydrží ve váze až 14 dní a na záhoně kvete dlouhé týdny

Orlíček, čepička nebo holoubky: Vděčná trvalka našich babiček, která dělá radost začátkem léta nám i opylovačům

Kanadské borůvky zlepšují paměť a zpomalují stárnutí: Pro bohatou úrodu potřebují kyselou půdu, dost vláhy a pár dalších triků

Chřestová sezóna: S trochou trpělivosti si bílé zlato můžete vypěstovat i na vlastní zahradě

Kiwano, ačokča, kukamelon: Nastává doba předpěstování okurek i jejich exotických příbuzných

Pětice jedlých květů, které si snadno vypěstujete nebo natrháte na louce. Jsou zdravé a skvěle chutnají
Mohlo by se vám líbit

Kousek Toskánska uprostřed české přírody. Manželé Sodomovi vytvořili místo, odkud nechcete odjet






