Zahrada je posekaná, záhony vypiplané, trávník jako z katalogu. A uprostřed toho všeho – drzá pampeliška. Většina lidí po ní sáhne jako po první věci, co musí okamžitě ven. Ale možná by stálo za to se zastavit. Co když právě tahle žlutá „vetřelkyně“ není nepřítelem, ale spojencem?
Na jaře, kdy se ještě skoro nic nepase a většina rostlin teprve vystrkuje první lístky, pampeliška už září naplno. A včely, čmeláci i další opylovači se k ní slétají jako k samoobsluze. Je to pro ně jedna z prvních vydatných snídaní po zimě. A víte co? Bez opylovačů není úroda. Bez úrody není ani domácí marmeláda, ani kompot do sklenic, ani štrúdl s jablky. Takže: když pampelišky podpoříte, pomůžete celé zahradní eko-šňůře.
Pampeliška není jen pastva pro včely. Ale tak trochu i pro vás. Mladé lístky jsou výborné do jarního salátu, mají lehce nahořklou chuť a spoustu vitamínu C, A a železa. Kořen se dá usušit, upražit a použít jako náhrada kávy. A co víc, je bez kofeinu, ale s přirozeným detoxem pro játra. A z květů? Uděláte sirup, „med“ nebo i víno.
Její kořen jde hluboko. Což znamená, že rozrušuje půdu a pomáhá jí dýchat. Zároveň vytahuje živiny z hlubších vrstev, které pak po zavadnutí zpřístupní rostlinám na povrchu. Pampeliška navíc láká i různé užitečné živočichy. Třeba dravé brouky, kteří vám pomůžou s mšicemi. Možná, že vám pampelišky narušují anglický trávník. Ale možná by to chtělo podívat se na celou věc jinak – co když jsou právě tyhle žluté puntíky známkou zdravé, živé zahrady? Ve Francii je pampeliška „dent-de-lion“, tedy lví zub. A přesně takhle by se s ní mělo zacházet. S respektem. Je to malý zahradní lvíček. Nenápadný, ale silný.
Neříkáme, ať necháte, aby vám papmepišky zajaly celou zahradu. Ale zkuste jim nechat alespoň kousek. Třeba ve starším koutě, u plotu, kolem ovocného stromu. Možná budete překvapení, kolik života se tam usadí. A hlavně, jak moc se vaší zahradě uleví.
medicalnewstoday.com, healthline.com
