Zdvojené souhlásky patří k nejčastějším pravopisným kamenům úrazu v českém jazyce. Ačkoliv při běžné mluvě dvě stejná písmena vedle sebe většinou nijak výrazně neartikulujeme, v psaném projevu mají svá přísná a logická pravidla. Stačí pochopit stavbu slova a mechanismus jejich vzniku a zbytečným chybám v textu se snadno vyhnete.
Nejčastějším důvodem vzniku zdvojených souhlásek je setkání dvou stejných hlásek na hranici morfémů – tedy při spojení předpony a kořene slova. Pokud předpona končí stejným písmenem, jakým začíná kořen, píšeme obě souhlásky. Typickým příkladem jsou předpony od-, pod-, nad- či roz- spojené se slovy začínajícími na stejnou hlásku, jako je tomu u výrazů oddělit, poddat se, naddimenzovaný nebo rozzlobit se.
Velmi častá pravopisná úskalí přináší odvozování přídavných jmen příponou -ný či -ní od podstatných jmen, jejichž kořen končí na písmeno n. Vznikají tak běžná slova jako denní (od den), kamenný (od kámen) či ranní (od ráno – ranní káva). Pozor je však třeba dávat na výjimky a slova odvozená jinými příponami, kde se píše pouze jedno písmeno, například u přídavného jména raný ve významu časný (rané brambory).
Doporučujeme
reklama
Záludnosti u složenin a cizích slov
Specifickou skupinu tvoří složená podstatná a přídavná jména, kde se často chybuje z nepozornosti. U přídavných jmen označujících počet částí píšeme vždy dvě písmena, například trojramenný nebo čtyřstranný, protože základ tvoří slova rameno a strana s příponou -ný. Trénink a cit pro stavbu slov jsou klíčem k úspěchu. Otestujte si své znalosti v našem kvízu.
