Nacista se zamiloval do krásné Židovky: Helena Citrónová změnila život brutálnímu dozorci Wunschovi

Pro mnoho lidí byl koncentrační tábor v Osvětimi bohužel jistou vstupenkou na smrt. Helena přijela do tábora v roce 1942 a byla přidělena na tvrdé venkovní práce, což věděla, že nemůže dlouhodobě zvládnout. A to ani netušila, co vše si na ni osud přichystal. 

Helenu zachránil zpěv od jisté smrti

Riskantním podvodem, kdy Citrónové kamarádka ze Slovenska dala šátek po zemřelé ‚‚kolegyni”, se Heleně podařilo propašovat z venkovních mrazů do pracovní skupiny žen, které třídily oblečení po vězních, jenž kráčeli do plynových komor. Vedoucí skupiny si však cizí tváře všimla a Helena měla být druhý den umístěna do trestného komanda, což se rovnalo smrti. Večer téhož dne se však stalo něco, co krásné Slovence zachránilo život. V táboře slavil jeden z nacistů narozeniny a chtěl, aby mu některá z vězeňkyň zazpívala. 

Nacista se do krásné Židovky zamiloval na první pohled

Byla vybrána Helena, která svým hlasem oslavence Franze Wunsche zcela okouzlila. Dvacetiletý nacista, jenž byl proslulý svým brutálním zacházením s lidmi, kteří se dostali do Osvětimi, se zamiloval na první pohled. Rozhodnutí vedoucí o potrestání bylo samozřejmě zrušeno a Franz začal svou vyvolenou zásobovat jídlem a dopisy, kde jí vyznával lásku. Židovka všechny jeho náklonnosti odmítala, říkávala, že raději zemře, než aby se zapletla s někým, kdo vraždí nevinné lidi.

Wunsch se začal měnit před očima

Zamilovaný muž ale nepolevil a stále vyhledával Heleninu společnost. Jednou si ji dokonce pozval do své kanceláře, aby mu ostříhala nehty a on mohl pozorovat její tvář. To však hrdá dívka odmítla a nacistovo ego pořádně utrpělo. V tu chvíli se projevila jeho známá brutalita a na Helenu vytáhl zbraň. S klidem se mu pak Citrónová podívala do očí a řekla, ať vystřelí. Nestalo se a Franz se začal měnit před očima. Dále Heleně tajně pomáhal přežít v jednom z nejhorších koncentračních táborů a Židovka začala pomalu měnit svůj názor.

Franz pomohl také Citrónové sestře

Stále byl pro ni nepřítelem, ale potom, co zachránil její sestru Rózu na cestě do plynové komory, si získal její pozornost. Rozinka přijela do Osvětimi i se svými dětmi, a když se to Helena dozvěděla, běžela za nimi. To bylo samozřejmě porušení zákazu a Wunsch ji zastavil. Nemohl však prozradit své city, a tak Helenu před ostatními nacisty srazil na zem, a dokonce ji bil. Mezitím se však zeptal na jméno sestry. Poté došel do místnosti před plynovou komorou a Rózu odvedl do bezpečí. Děti zachránit nedokázal a Helena se uchýlila ke lži, když sestře řekla, že byly odvedeny do nedalekého dětského domova. Pravdu se nakonec dozvěděla a nebýt mladší sestry, Rozina by sama takovou bolest nezvládla.

Došlo na fyzické sblížení

Záchrana života blízkého člověka vyvolala u Heleny pocit jakéhosi dluhu vůči mladému nacistovi, který jí pomáhal přežít za ostnatými dráty. Možná za to mohly i potlačené city, které si zprvu nechtěla přiznat, ale nakonec došlo mezi krásnou vězeňkyní a esesákem k fyzickému sblížení. ,,Byly chvíle, kdy jsem zapomněla, že jsem Židovka a on není Žid,“ přiznala Citrónová po válce s tím, že se svým způsobem do Franze také zamilovala. Díky jeho pomoci zvládly sestry také pochod smrti, na který byly poslány s blížícím se koncem války.

Láska za ostnatými dráty se stala minulostí

Wunsch jim dal totiž na cestu teplé oblečení a ponožky, bez nichž by strastiplnou cestu jen těžko přežily. ,,Moc jsem tě miloval,“ byla poslední slova, co Helena od nacisty slyšela. Během pochodu byly zachráněny a mohly se vydat do své rodné vlasti. Návrat byl však plný smutku a slz. Nikdo z rodiny, ani blízkých příbuzných válku nepřežil a Helenu na Slovensku nic nedrželo. Rozhodla se odejít do Izraele, kde začala zcela nový život. Provdala se za vojáka a společně vychovávali dvě děti. Čas plynul a Citrónová se snažila zapomenout na všechny hrůzy z minulosti.

Záchranu života Helena vrátila nacistovi u soudu

Netušila, jak moc velká byla Frantzova láska. Wunsch, jenž se usadil ve Vídni, hledal svou osudovou lásku i prostřednictvím Červeného kříže, ale nebyl úspěšný. Znovu se podíval Heleně do očí až po dlouhých 27 letech, kdy se setkali u soudu. Bývalý nacista byl obviněn z válečných zločinů, kterých se měl dopustit v Osvětimi. Obě sestry byly na pozicích svědků a nyní mohly vrátit Frantzovi vše, co pro ně udělal. Svědčily v jeho prospěch a po pravdě přiznaly, že jim zachránil život. Obžaloba však trvala na tom, že se Wunsch před příchodem Citrónové dopustil mnoha brutálních útoků na Židy s následkem smrti. ‚‚Láska k Heleně mě změnila,” obhajoval se v tu dobu padesátiletý muž. Od soudu nakonec odcházel bez trestu…

To bylo naposledy, co se milenci z Osvětimi setkali. Ač měl Wunsch také rodinu, přiznal, že Helenu nepřestal nikdy milovat. Oba se dožili úctyhodného věku a jejich neuvěřitelný příběh se stal předlohou také pro operu.