Únorový úvodník šéfredaktorky Moniky Mudranincové: Haló, lásko, jsi tam?

Dám vám pár příkladů z praxe: moje kamarádka žije s přítelem, který nehezky komentuje její postavu a ji to trápí. Proč od něj neodejde, když jiní muži v ní vidí bohyni? To bych taky ráda věděla… Prý ji k němu přitahuje něco, co nedokáže vysvětlit.

Zažila jsem i muže, který o sobě prohlašoval, že svoboda je pro něj nejvyšší hodnota. Myslel to tak, že kromě své přítelkyně by chtěl obšťastňovat další dvě „kamarádky“. Ano, je okouzlující a vtipný. Ale chtěla byste být jednou ze tří? Já tedy ne.

Speciální kategorie jsou pohádkáři, těch znám taky dost. Vykládají o tom, jak budou dělat byznys, který vynese pěkných pár milionů, ale když zjistí, že „dělat byznys“ zahrnuje práci, začnou úkolovat manželku. Ani se nenadějete a už jim sepisujete faktury, obvoláváte zákazníky, a když se podnikání nedaří, je to vaše vina. Vy ale pořád držíte a doufáte, že se někdy dočkáte toho slibovaného domečku se zahradou, jen abyste zjistila, že třicet let trčíte v jedna plus jedna a splácíte jeho dluhy, protože pan manžel si užíval života plnými doušky. Což je přesně to, co vás na něm zpočátku přitahovalo.

Milé ženy, možná se ptáte, proč to děláme? Proč se vrháme do náruče nevhodných mužů? Psychologové by nám vysvětlili, že to je atavismus z minulosti, kdy jsme potřebovaly muže jako lovce a ochránce. Hodný a citlivý chlapík by nám divoké prase k večeři asi neulovil. Jenže teď už nežijeme v době kamenné. Tak změňme pohled na věc. Dejme šanci milým, pozorným a pracovitým mužům. Vím, lehce se to řekne, ale hůř udělá.

Kde je hledat? Já jsem jednoho takového našla v době, kdy jsem v lásku už nevěřila. Můj nový partner má všechny kvality, které jsem vyjmenovala výše, a kromě toho oplývá smyslem pro humor, což je pro mě dost zásadní. Často si říkáme, jaké to je štěstí, že jsme se potkali. Oběma se nám radikálně změnil život. Někdy se dokonce musím ráno štípnout do tváře, abych se ujistila, že se mi to nezdá… 

Milé čtenářky, jestli jste ve vztahu nespokojené, tak vězte, že to tak nemusí být napořád. Já jsem důkaz, že láska se neptá, kolik vám je a jestli jste na ni připravené. Prostě k vám přijde – a to i tehdy, když už jste rezignovaly a řekly si, že to nějak doklepete.

P. S. Užijte si valentýnskou Marianne, a budete-li mít chuť, odpovězte si na 36 otázek na str. 30–32, které vám naznačí, jestli jste našly svou druhou polovičku, nebo máte raději po anglicku zmizet. 

Únorovou Marianne s poštovným zdarma si můžete objednat zde.