Zavzpomínejte na život v 70. a 80. letech v Československu

V 70. a 80. letech trávily děti více času venku

Žijeme v digitální době. To znamená, že kdo není připojený k internetu, nemá u sebe počítač či telefon, jakoby nebyl. Životní styl, kterým žijeme, se promítá i do životů našich dětí, které svůj čas velmi často tráví u počítače, hraním videoher či s telefonem v ruce. To ale v 70. a 80. letech nebylo možné, protože tyto možnosti jednoduše neexistovaly. V dřívějších dobách se děti mnohem více scházely venku s ostatními, byly více fyzicky aktivnější, hrály míčové hry, šplhaly po stromech a skákaly panáka nebo gumu. Oblíbenou zábavou bylo také cvrnkání kuliček. Touto jednoduchou aktivitou se děti dokázaly zabavit i na několik hodin. Bylo to jednoduché - po zaznění posledního zvonku ve škole se tehdy socialistické dítě zvedlo, upalovalo domů, kde odhodilo aktovku do kouta a utíkalo ven. Domů se běželo maximálně napít a ve chvatu ukousnout kus svačiny. Hlavně rychle, aby nepřišlo o žádnou zábavu s kamarády! Bylo zcela běžné, že se děti vracely domů až se setměním.

Zlaté sedmdesátky nenabízely žádné vymoženosti

Dnešní době a fungování drtivé většiny dnešní populace velí internet. Potřebujete zjistit otevírací dobu obchodu, najít cestu v autě, vyhnout se kolonám, nebo si ověřit pravopis? Ke všemu vám poslouží internet. Ten ale kdysi dávno nebyl k dispozici, a tak si lidé byli nuceni poradit sami. Orientace na mapě zastrčené v přihrádce auta byla samozřejmostí. A když člověk potřeboval něco vyřídit? Tak si zkrátka musel všechno potřebné oběhat sám. Naprosto odlišné je v dnešní době i nakupování. V 70. a 80. letech jsme měli buď my, nebo naši rodiče, vytipované obchody, kam se chodilo pro určité potraviny. Pro nejlepší maso k určitému řezníkovi, tu nejlepší zeleninu prodávali někde, zatímco ovoce zase někde jinde. A jak to bylo s oblečením? Vzhledem k velmi omezeným možnostem a velkému vlivu Východu byl omezený i módní průmysl. Pokud si někdo přál pořídit něco neobvyklého, musel zamířil do Tuzexu, nebo si svůj vysněný outfit zkrátka ušít. Dnes máme stovky nejrůznějších možností, kde můžeme koupit jakékoliv oblečení. A potraviny? Ty si můžeme dokonce objednat i on-line.

“Nedostatek” za socialismu “nebyl”

Jak již bylo zmíněno, možnosti byly omezené v poměrně hodně ohledech. A netýkalo se to pouze toho, že je dnes vše o poznání jednodušší, ale také výběru. Módu nyní nechme stranou, co ale zmíněné potraviny? Dnes existují stovky variant. Od ovoce a zeleniny, které jsou dovážené ze všech koutů světa, přes výběrové suroviny, které pohodlně zakoupíme ve speciálních obchodech s určitým zaměřením, až po všemožné alternativy zdravých potravin, rostlinných mlék, vegetariánských a veganských výrobků a podobně. Dříve takové možnosti zdaleka nebyly. Několikametrové fronty před obchodem se stály na maso, některé druhy ovoce, jako například banány či pomeranče, a dokonce i na toaletní papír. Oficiálně se ovšem slovo “nedostatek” nepoužívalo. Mluvilo se o “úzkoprofilovosti”. Ať to nazveme jakkoliv, jisté je, že si s nekonečnem možností, které dnešní doba přináší, můžeme pískat.

Lidé si dříve byli bližší

Dříve bylo naprosto běžné, že se lidé žijící v bytech stejného domu znali. Nemuselo se jednat o žádný blízký vztah, ale znali se minimálně jménem a moc dobře věděli, kdo jsou jejich sousedé. Výjimkou nebyla ani vzájemná sousedská výpomoc ve všech směrech. Dnes bychom tak blízké vztahy mezi sousedy našli jen těžko. Mnozí z nás ani nevědí, kdo jsou jejich sousedé a jak se jmenují. V tomto ohledu byla dřívější doba rozhodně o něco kouzelnější, než ta současná.