Přejít k hlavnímu obsahu
Životní styl

Intimní portrét Evy Pilarové. Osud ji nešetřil, klid na duši jí dávala víra. Navzdory všemu říkala, že je šťastná

Zpěvačka s hlasem tři a půl oktávy, hlasem, který se nedal přeslechnout. Měla kariéru, o jaké mnozí sní. Její život ale nebyl jen o potlesku a světlech reflektorů. Provázely ho i ale i dramatické okamžiky, které by mnohé lidi zlomily.

Přidejte si Marianne do oblíbených na Google zprávách

Když vstoupila na jeviště, dokázala během chvíle proměnit atmosféru v sále. Její hlas byl silný a nezaměnitelný. Lidé milovali její swing, temperament i nakažlivou energii. Právě dnes je to šest let, co navždy odešla.

Hvězda, která rozzářila českou scénu

Na scénu vstoupila na začátku šedesátých let minulého století a brzo bylo jasné, že česká hudba získala mimořádný talent. V pražském Semaforu se stala jednou z nejvýraznějších tváří tehdejší populární hudby. Dokázala zazpívat cokoli, od jazzu, swingu až po pop. A dokonce si jednou v divadle Semafor zazpívala na malé party se slavným Louisem Armstrongem po jeho koncertě v Lucerně.

Velkou kapitolou byla její spolupráce s Karlem Gottem. Jejich společné písně patřily mezi nejpopulárnější duety tehdejší doby. Na pódiu mezi nimi fungovala neuvěřitelná chemie, přirozená i hravá. To, že k sobě měli blízko, se ukázalo i na pohřbu Karla Gotta, kde Eva Pilarová nad jeho rakví četla ze Starého zákona.

Muži jejího života

V lásce to neměla jednoduché. Poprvé se vdala velmi mladá za jazzového kontrabasistu Milana Pilara. Z tohoto manželství měla jediného syna. Vztah ale dlouho nevydržel, hudebník emigroval a tím skončilo i manželství. Bohužel jeho emigrace znamenala pro zpěvačku následky. Komunistický režim ji kvůli němu sledoval a jak sama v rozhovorech říkala, stala se na nějakou dobu „nevýjezdnou“. Druhým manželem byl zpěvák Jaromír Mayer, ani tento vztah nevydržel, rozvedli se po třech letech.

Mohlo by se vám líbit

Intimní portrét herečky Jiřiny Jiráskové. Noblesní dáma s ostrým jazykem, která uměla přiznat chybu

Malá vzrůstem, velká ve všem podstatném. Nebyla svatá ani bezchybná. Byla lidská. Uměla se smát, uměla být ostrá a sebeironická, uměla milovat i pochybovat. Byla to jednoduše žena, která se nebála žít a která měla odvahu některé kapitoly přepsat aspoň v paměti.
marianne.cz

Třetí manžel jí dal klid a oporu

Teprve třetí manželství bylo stabilní a naplněné. Jan Kolomazník byl tanečník a manažer, byl o třináct let mladší než ona, ale prý to byl on, s kým konečně našla klid a oporu. Oceňovala taky, že nikdy nežárlil na její práci ani na svět showbyznysu, který ji obklopoval. Volné chvíle trávili rádi na chalupě na Českolipsku, kde si to Eva Pilarová zamilovala. Tam se toulali po kraji a ona fotografovala, což byl její koníček. Pomáhal jí, když měla zdravotní problémy a byl po jejím boku od roku 1985 až do jejího konce v roce 2020.

Syn, o kterém moc nemluvila

Veřejnost samozřejmě zajímal i zpěvaččin jediný syn. Ona o něm ale veřejně moc nemluvila, protože respektovala jeho přání stát mimo mediální svět. Soukromí si Eva Pilarová vždy pečlivě střežila a říkala, že rodina pro ni má velký význam. O synovi nakonec svým fanouškům prozradila jen to, že pracuje v oblasti IT, je ženatý a že se díky němu stala dvojnásobnou babičkou.

Anticharta a pozdější omluva

Ne každý našel tu odvahu a sílu přiznat chybu. Eva Pilarová to dokázala. Její chybou byl podpis Anticharty v roce 1977. To byla věc, kterou jí mnozí připomínali ještě dlouho po roce 1989. I v tomto směru byla upřímná, nijak neskrývala, že to nebylo správné rozhodnutí. Přiznala, že podlehla strachu i atmosféře doby, která na umělce vyvíjela velký tlak. Dokonce šla mnohem dál, a veřejně požádala o odpuštění.

Mohlo by se vám líbit

Intimní portrét Táni Fischerové: Životní úděl a postižený syn

Herečka, spisovatelka a společenská aktivistka Táňa Fischerová v sobě nosila protiklady. Jemnost i pevnou vůli. Nikdy nekřičela, přesto byla slyšet. Vyrůstala ve stínu válečných traumat, dospělost zasvětila péči o nemocného syna a později veřejné službě. Nehledala ale lítost ani potlesk, spíš způsob, jak proměnit bolest v porozumění a osobní osud v pomoc druhým. Zemřela 25. prosince 2019, bylo jí 72 let.
marianne.cz

Osudové momenty a nemoci

Život Evy Pilarové několikrát visel na vlásku. V roce 1973 například unikla tragédii jen shodou okolností. Letadlo, kterým se vracel její hudební doprovod z Kuby, havarovalo. I ona měla být na palubě, ale na poslední chvíli se rozhodla zůstat ještě na Kubě. To jsou momenty, na které je lepší nevzpomínat, říkala. Později se začaly objevovat zdravotní potíže.

V osmdesátých letech jí diagnostikovali rakovinu, ale ona zabojovala a znova se vrátila na pódium. Nemoc prý porazila díky moderní medicíně, léčitelům, ale i modlení. Víra v Boha byla to nejcennější, čím ji rodiče do života vybavili. A jak řekla v jednom rozhovoru, věřící mají v životě spoustu věcí jednodušších, protože vědí, že Bůh je s nimi nejen v radostech, ale i úzkostech.

Jsem vlastně šťastný člověk

Její blízcí říkali, že si nikdy nestěžovala a život brala takový, jaký je. Stejně tak brala i svůj věk, a mnohdy v rozhovorech s úsměvem říkala, proč mi každý můj věk připomíná? Mně je to fuk! Dokonce se k němu stavěla odmítavě a nechtěla ho ani slavit. V roce 2019 prodělala operaci ledviny a následovaly komplikace v podobě zánětu. V březnu 2020 její ledviny definitivně selhaly a zpěvačka ve věku osmdesáti let zemřela. Po celou dobu při ní stál její manžel Honza, který na ni dodnes vzpomíná jako na ženu, která dokázala rozdávat radost i ve chvílích, kdy sama bojovala.

Zdroje: Autorský text, Český rozhlas Dvojka, Časopis-Sféra, iDnes, Reflex, Vitalplus, zeny.iprima

Zdroj článku
×