Ženy po šedesátce? Mají smůlu! Dokonce i mluvící medvědy uvidíte ve filmech častěji než starší dámy

Mluvící zvířata? Žádný problém. Superhrdina jménem Chris? Ještě lépe. Starší žena jako hlavní hrdinka? Tam už filmový svět očividně ztrácí představivost. Na tento paradox upozornila nová britská analýza Age Without Limits. Na první pohled úsměvné zjištění, které ale vyvolává otázku, koho vlastně považujeme za dostatečně zajímavého pro hlavní roli.

Když má větší šanci promluvit medvěd

Autoři kampaně Age Without Limits analyzovali 100 nejvýdělečnějších filmů uvedených ve Velké Británii v letech 2023 až 2025. Výsledek působí téměř jako satira. Pouze pět filmů mělo v hlavní roli ženu starší 60 let. Zato zhruba dvacet filmů stavělo do centra dění mluvící zvíře a šest filmů vedli herci jménem Chris, například Chris Pratt, Chris Pine nebo Chris Hemsworth. Právě kontrast mezi ženami po šedesátce a animovanými zvířecími hrdiny má upozornit na hluboce zakořeněný stereotyp o tom, kdo je považován za „prodejného“ protagonistu. Pro producenty je zjevně stále snazší představit si mluvícího medvěda než šedesátiletou ženu jako nositelku silného příběhu.

Mohlo by se vám líbit

Eliška Balzerová přijímá svůj věk: Ve vráskách je celý život... Neváhala projít se po módním mole i nafotit akty

Čím jsme starší, tím jsme zajímavější

Na výsledky studie reagovala i oscarová herečka Emma Thompson, která dlouhodobě upozorňuje na věkovou diskriminaci žen v zábavním průmyslu. „Ženy tvoří polovinu populace a stárnou. Tak kde jsou příběhy o nás? Čím jsme starší, tím jsme zajímavější,“ uvedla. Dodala také, že starší ženy jsou „přesvědčivé a dávno si zaslouží být v centru pozornosti“. Její slova vystihují paradox současnosti. Nikdy v historii nebyly ženy po šedesátce aktivnější, vzdělanější a ekonomicky samostatnější. Přesto jako by jejich životní zkušenosti nebyly považovány za dostatečně atraktivní filmový materiál.

Dvojí metr stárnutí

Psychologové už desítky let upozorňují na takzvaný dvojí standard stárnutí. Mužům bývá věk připisován jako výhoda. Přináší autoritu, zkušenosti a respekt. Mužům vrásky často přidávají na přitažlivosti, ženám je společnost stále spíše počítá. Zatímco stárnoucí herci dostávají role prezidentů, šéfů firem nebo akčních hrdinů, jejich vrstevnice bývají odsouvány do pozadí. Ne proto, že by jejich životy byly méně zajímavé, ale proto, že jsme si zvykli spojovat ženskou hodnotu s mládím.

Mohlo by se vám líbit

Tohle už nenos, Jennifer Lopez, vždyť ti bylo 50. Zpěvačka tvrdě reaguje na kritiku

Genderový ageismus

Sociologové používají termín genderový ageismus, což je kombinace sexismu a věkové diskriminace. Muži i ženy sice stárnou stejně, společnost však jejich stárnutí nevnímá stejně. Pro filmové tvůrce je stále snazší představit si staršího muže jako šéfa, politika nebo dobrodruha než stejně starou ženu jako hlavní hybatelku děje. Průzkum ukazuje, že ženské postavy vyššího věku mívají méně replik, méně samostatnosti a méně příležitostí ovlivnit, co se v příběhu odehraje. Starší ženy tedy nejsou jen méně vidět. Jsou také méně slyšet.

Publikum chce víc

Oblíbenou obhajobou filmového průmyslu bývá tvrzení, že podobné příběhy diváky nezajímají. Data však ukazují opak. Průzkum Age Without Limits zjistil, že třetina Britů si myslí, že filmů se ženami nad 60 let v hlavní roli vzniká příliš málo. Pouze tři procenta respondentů soudí, že jich je naopak příliš mnoho. A každý šestý uvedl, že by právě starší ženská protagonistka zvýšila jeho zájem o návštěvu kina. Problém tedy zřejmě neleží na straně publika. Diváci jsou na podobné příběhy připraveni. Filmový průmysl zatím zaostává.

Mohlo by se vám líbit

Zralá žena a o 30 let mladší partner? Nepřijatelné! Starší muž s mladou dívkou? Borec... Dvojí metr stále platí

Neviditelnost nezačíná v kině

Filmové plátno je jen odrazem širší reality. Odborníci upozorňují, že starší ženy jsou dlouhodobě podreprezentované také v reklamě, médiích a veřejné debatě. A pokud se objeví, bývají často zobrazovány skrze stereotypy spojené s péčí, nemocí nebo závislostí. Tento obraz vytváří dojem, že aktivní život končí někde kolem šedesátky. To možná platilo kdysi dávno, dnes po šedesátce mnoho žen zažívá nové profesní i osobní začátky, získává větší svobodu a často i větší sebevědomí než v mladších letech.

Možná je čas přepsat scénář

Statistika o mluvících zvířatech je zábavná. Stejně jako fakt, že hlavních rolí pro herce jménem Chris bylo více než pro ženy nad 60 let. Jenže za touto kuriozitou se skrývá vážná otázka. Nejde o to, že by ženy po šedesátce neměly zajímavé životní příběhy. Nejde ani o to, že by o ně nebyl zájem. Spíš jsme si jako kultura příliš dlouho zvykli spojovat ženskou hodnotu s mládím. A tak zatímco scenáristé bez problémů vytvoří příběh o medvědovi, který mluví lidskou řečí, stále váhají napsat příběh o ženě, která má za sebou šedesát let zkušeností. Přitom právě ona by stoprocentně měla co říct. A možná víc než medvěd nebo Chris.

Zdroje: Agewithoutlimits, Womanandhome, The Guardian, The Times, Unwomen, Ageing-better.org, Amercian Psychological Association, WHO, Sciencedirect