Sváteční atmosféru v tomhle venkovském domě ve střední Itálii můžete rovnou krájet! Vánoční červenou a zelenou doplňují dekorace z originální sbírky temperamentní Sereny a také hned dva ozdobené stromečky. Buon Natale!
Serena se narodila v Miláně, ale její maminka pochází z Rio de Janeira. „V žilách mi koluje italská krev po tátovi a brazilská po mámě a tím se asi vše vysvětluje. Je těžké se mnou udržet krok,“ říká Serena a pokračuje: „Odjakživa miluju pohyb, hudbu a tanec a strašně ráda pořádám oslavy. Jakmile je sebemenší důvod, svolám celou širokou rodinu a slavíme! V Itálii i Brazílii je rodina na prvním místě, hodně důležitá je pospolitost a setkávání. Čím častěji, tím lépe.“ A přesně tak její dům funguje – všichni se tu sejdou, něco dobrého se navaří, sedí se a povídá. Atmosféru podporuje i genius loci. Dům je dvě stě let stará kamenná usedlost, která za celou svou historii prošla jen jednou rekonstrukcí: ze stáje se udělala garáž. Když se do přestavby před dvěma roky pustila Serena, předělala garáž na obývací pokoj. Dispozičně byla totiž na tom nejkrásnějším místě s přímým vstupem na dvorek a do zahrady. „Takovou šanci jsem musela využít! Prostor jsem nechala zateplit a místo původních plechových garážových vrat dala vyrobit krásnou stěnu ze skleněných okenních tabulek. Myslím, že se sem skvěle hodí – vypadají venkovsky a zároveň trochu industriálně, to mám ráda,“ říká Serena.
V domě tak přibyl jeden pokoj navíc, který funguje především jako společenský obývák. Když se tu ale sejde široké příbuzenstvo se spoustou dětí, dospělí se přesunou do kuchyně k velkému jídelnímu stolu. I proto má Serena ve zvyku kupovat dva vánoční stromky, jeden do kuchyně a druhý do obýváku. A než milí příbuzní na Vánoce dorazí, musí být všechno tip top: stromečky ozdobené, dárky zabalené a všechno navařené a napečené. „V téhle kuchyni to ale jde skoro samo! Je pohodlná a má spoustu úložného prostoru. I mytí nádobí u dřezu s výhledem do zahrady si užívám! Od stolu se většinou nikomu nechce, častokrát u něho prosedíme hodiny,“ říká paní domu. Šik retro styl interiéru doladila Serena kombinací bílé a různých odstínů modrozelené a zelené. A když objevila hexagonovou cementovou dlažbu od značky Bisazza, úplně se do ní zamilovala. „Je univerzální, nadčasová a zároveň nevšední. Líbí se mi tolik, že jsem ji při rekonstrukci nechala položit i v koupelnách… Což vlastně bylo pohodlné a úlevné, protože podlahy jsem tak vyřešila naráz!“ popisuje. „I zbytek domu opakuje zeleno-bílé tóny s pár akcentními prvky, hlavně červenou, která se táhne domem jako nit. Někde nepatrně, ale najdete ji v každé místnosti. Červená pro mě symbolizuje životní energii, radost a Vánoce. Nedovedu si představit, že kolem sebe nemám veselé barvy.“
„Pracuju jako módní redaktorka, a když si potřebuju od psaní odpočinout, ponořím se do vylepšování nábytku a oprašování sbírky slánek a zrcadel. Nejvíc mě bere, když v bazaru objevím zašlý skvost a můžu mu poskytnout ‚první pomoc‘: naposledy to byla smaltovaná vana na nožičkách, můj dětský sen! Mezi námi, oprava stála mnohem víc, než kdybych si koupila novou, ale to by samozřejmě nemělo ten správný příběh,“ směje se Serena. Kouzlo obývacího pokoje násobí částečně posuvná stěna ze skleněných okenních tabulek, kterých je rovná stovka! Propojení se zahradou je téměř dokonalé, jedno přechází v druhé a Serena se tak může kochat výhledem ven: v létě na rozkvetlé záhony a v zimě na sníh, o který tu většinou nebývá nouze. „Chvíli jsem uvažovala, že původní dlažbu zruším a dám sem dřevěnou podlahu. Ale proč vlastně? S bílým stropem a stěnami vypadají cementové dlaždice skvěle a krásně si s nimi rozumí i velký šedý koberec,“ říká Serena. Na secesní kovovou lenošku se na zahradě odkládala dřevěná polena. Stačil nový nátěr, vysoká matrace a polštáře pro měkké opření! „Kuchyň jsem zařídila podobnou té, co měla moje babička!“
Článek vyšel v časopise Marianne Bydlení, redakčně upraveno
